Omaha Beach: Z krvavých břehů k turistické atrakci

Omaha Beach se stala nejsmrtelnější z celkem pěti vyloďovacích sektorů. Během vylodění na ní zemřelo 2 400 amerických vojáků z 34 000 vojáků, kteří se na ní vylodili.

Pláž získala kódový název podle největšího města amerického státu Nebraska. „Americký“ název je logický, neboť dobýt tento úsek měly právě americké jednotky. Dnes už písek nepřipomíná děsivé scény z filmu Zachraňte vojína Ryana. Vlnami učesaný a neustále se měnící povrch pláže tu a tam přerušují kusy betonu tvořící bývalé opevnění. Němci měli vylodění ze třicetimetrového útesu skutečně jako na dlani. Naštěstí pro Spojence nehlídali Normandii zkušení váleční harcovníci. To by ztráty byl ještě mnohem vyšší. Německý plán počítal v případě vylodění se zničením lodí ještě na moři.

Samotná akce začala v úterý 6. června 1944 o půl sedmé ráno. S cílem dobýt pláž a zahájit postup se vylodila 1. a 29. pěší divize americké armády. Jediné krytí, které měli vojáci v prvních minutách k dispozici, byly ocelové překážky, které měly zabránit přístupu lodí a vyloďovací techniky.

Útok vůbec neprobíhal podle plánu. „Ani ke konci dne se počáteční útok nepodařilo dotáhnout až do konečných pozic, které byly stanoveny v původním plánu dne D. Ale na pláži se jim podařilo udržet menší pozice. Situace byla tak špatná, že spojenečtí velitelé skutečně uvažovali o stažení vojsk zpět,“ píše o situaci Encyklopedia Britannika.

Na rozdíl od 1. pěchotní divize byla 29. pěchotní divize považována za nezkušenou a byť ji podpořilo 9 rot amerických rangerů, tak měla poměrně vysoké ztráty. Některá vyloďovací plavidla minula určený sektor, jednotky se vzájemně pomíchaly a nebylo jasné, kdo čemu konkrétně velí. Navíc se ukázalo, že zpravodajské informace neseděly, obrana byla na jiných místech, než podle zpravodajců měla být. Bomby, jež měly podpořit vylodění likvidací obranných bodů na pobřeží, spadly až kilometr za ně. Chybou komunikace se k tankistům nedostal rozkaz o zkrácení vyloďovací vzdálenosti z důvodů rozbouřeného moře. Výsledkem bylo, že oddíl 741 přišel o 27 obojživelných tanků, které se potopily. Cíle dosáhly pouhé dva. Jiné tankové jednotky takové ztráty neměly.

Hřbitov amerických vojáků v Colleville-sur-Meje vskutku silné místo. Bílé kříže symbolizující jednotlivé padlé, stojí v řadě jako vojáci na přehlídce. Občas je místo kříže vidět Davidova hvězda symbolizující židovskou víru padlého vojáka. Celkem je tady pohřbených 9 397 vojáků, což je o několik tisíc víc, než padlo přímo při vylodění na pláži. Na hřbitově tak našli místo posledního odpočinku i vojáci, kterým se podařilo dojít dál než k prvním útesům. Původně tu stál dočasný americký hřbitov St. Laurent Cemetery, jenž založila americká armáda 8. června 1944. Šlo o vůbec první americký hřbitov na evropské půdě, v němž spočinula těla padlých ve 2. světové válce.

Dnes je nejen hřbitov, ale i velké Muzeum míru v Caen i samotná pláž místem military fanoušků, milovníků druhoválečné historie i turistů, kteří na vlastní oči chtějí vidět místa, odkud se začala do Evropy valit spojenecká vojska.