Podívejte se krok po kroku, jak se rodí gejzír

Bylo by s podivem, kdyby se o tak zajímavém jevu, jako je horká voda tryskající z hlubin země, nezachovaly žádné záznamy. „Nejstarší písemné zprávy o tamní termální oblasti Geysir pocházejí z roku 1294 n. l., kdy zemětřesení způsobilo v oblasti velké změny a některé horké prameny zanikly a vznikly nové,“ připomíná historii zpráva Geothermal Training Programme. Princip erupce je jednoduchý. Díky geotermální aktivitě se podzemní voda ohřívá, dokud nezačne vřít. V hlubinách stoupá tlak a po překročení kritického množství vytryskne směs vody a páry. V praxi to vypadá tak, že hladina vody v gejzíru se rozkolísá, na malý okamžik se „stáhne“, a  vzápětí vytryskne do výšky zhruba 20 metrů. Proto informace kolem gejzírů varují před vodou o teplotě 80 – 100 stupňů.

Strokkur, nejznámější a zároveň nejvyhledávanější z islandských gejzírů, je situován pár desítek metrů od gejzíru jménem Gejzír. Jeho jméno je terminus technicus pro všechny gejzíry (anglicky geysir) světa. Ne nadarmo je nazýván „dědečkem všech gejzírů“. Sice tryská mnohem výš, ale taky mnohem méně často. U Strokkuru během hodinky zažijete hned několik gejzírových erupcí, u Gejzíru čekáte dny, někdy i týdny. Díky tomu se ze Strokkukru stala natolik významná turistická atrakce, že se Islanďanům vyplatilo u něj postavit obrovské restaurace, informační středisko, obchody se suvenýry.

„Do gejzíru bylo proniknuto vrty v roce 1963, od té doby je nejaktivnějším gejzírem na Islandu,“ píše skupina autorů v odborném příspěvku v Geophysical Research Letters. Samotné geotermální pole Haukadalur, jehož je Strokkur součástí, má přes 200 geotermálních anomálií. V minulosti se pro zvýšení četnosti gejzírových erupcí házely do vody gejzírového bazénu kostky mýdla. Jeho rozpuštěním došlo ke snížení povrchového napětí vody a následné erupci.

Island je mladý ostrov s horkou minulostí. Hluboko pod ním je obrovský plášť „magmatu“ zvaný plášťový chochol. Ten vyhřívá ostrov zespoda, což spolu s umístěním na středoatlantském zlomu přináší spoustu výhod. „Využíváním geotermální energie ušetří Island stejné množství ropy, jaké spotřebuje v dopravě, průmyslu a rybolovu. Zdá se tedy, že v dlouhodobé perspektivě přináší horká skvrna Islandu mnohem více užitku než škody,“ vysvětluje v časopise Vesmír geolog Pavel Röhlich.

Ovšem výhody z horké vody využívali osídlenci od samého počátku. Kromě koupání a praní sloužily horké prameny Islanďanům i k vaření. Potraviny se jednoduše zabalily do látky a ukládaly do pramene, kde se pomalu vařily. Namáčení do horkých pramenů bylo pokládáno za léčivé a bezesporu „prohřátí“ organismu nijak neuškodilo. Dodnes vám Islanďané potvrdí, že drahota na ostrově je velká, ale platby za energie jsou minimální.