Článek
„Alespoň někdy v životě okusilo nějakou nelegální drogu zhruba 26 % obyvatel Česka ve věku 15 a více let,“ píše Pavel Černý z Českého statistického úřadu. Takto formulovaná fakta nevypadají nijak dramaticky, protože zahrnují i rekreační kouření marihuany a dokonce i jeden pokus někde na párty, který se nemusel nikdy opakovat.
Anketa
Konopí a pervitin
Pokud by se povedlo některé z drog (konopí) legalizovat, statistika by se zásadně změnila, protože mluví jen o nelegálních drogách, kde konopné produkty stále hrají prim. V případě rizikových uživatelů je nejoblíbenější pervitin, což není nijak levná záležitost. Gram pervitinu stojí tisícovku a stoupá i obliba kokainu. Nejde jen o „alternativní Brno“, v užívání kokainu vede Praha, kde se „točí“ největší peníze. Navíc někde si s legalizací hlavu nelámou. Nejen v Lokti stojí automat na Kratom, který je „jen pro sběratelské účely“. Přitom všem je jasné o jaké „sběratelské účely“ jde. Produkt rostliny Mitragyna speciosa se zatím jen nedostal do nelegálních seznamů, takže si jej anonymně může pořídit naprosto kdokoli bez ohledu na zakoupené množství či věk.
Automat na kratov v Lokti
Kokain je lidský
Matěj Hollan obhajuje užívání kokainu slovy. „V tomhle (uměleckém) prostředí se pohybuji od svých osmnácti let a že se v této společnosti jedou čáry a kouří se tráva, je normální a už to pro mě není nic neobvyklého. Myslím, že česká společnost je už připravená na to, aby se tyto věci postavily na oficiální bázi.“
Lékařský kokain
Hollan potvrzuje, že lidé kolem něj považují užití kokainu brněnskou primátorkou za „to nejlidštější, co kdy udělala.“ Tím jen dál vytváří tlak na legalizaci kokainu. Zdá se Brno je tak alternativní, že by alespoň někteří jeho představitelé by měli rádi legálně nejen „travku“, ale i lajničky kokainu. Statisticky bychom se tak stali zemí, kde se prudce sníží užívání nelegálních drog, stačí jen z nelegálního udělat legální. V nadsázce řečeno, pak už by stačil jen krok k tomu, aby se seriál Narcos stal výukovým materiálem.
Erythroxylum coca, výchozí surovina pro výrobu kokainu
O legalizaci konopných produktů se mluví dlouhodobě zejména díky léčivým účinkům, což opět potvrzují statistici. „Z důvodů samoléčby je největší užití 55 – 64 let a zejména nad 65 let,“ dodává konkrétní údaje Pavel Černý. „Užíváme konopnou mast a oběma nám pomáhá. Děláme si vlastní,“ říká důchodce (autor jméno zná) ze severní Moravy, který i s manželkou využívá konopné produkty na bolesti kloubů.
Porovnání semen v Česku a ve Vietnamu vyrostlých rostlin konopí
Žloutenka a nemoci duše
Zhruba 50 000 Čechů dává pravidelně vydělat dealerům drog. Titíž lidé, tedy rizikoví uživatelé, patří ze 47,3 % mezi nové případy nakažené hepatitidou typu C. Takže drogy, zejména ty nitrožilně užívané, ohrožují nejen svým toxickým složením. A ohrožují nejen tělo, ale i duši. Podívejme se naposledy do podkladů českých statistiků: „Podle odhadů NMS trpí nějakou duševní poruchou zhruba polovina klientů adiktologických pracovišť v Česku.“
To, že se drogy užívají podle některých politiků běžně neznamená, že se mají legalizovat. Zatímco v roce 2014 vydala Česká republika 1 253 798 korun na protidrogovou politiku, v roce 2019 to bylo 2 071 612. Statistiky ukazují, že drogy nejenže představují zdravotní riziko, ale také zvyšují náklady na zdravotní péči a protidrogovou politiku.
Problém bude pravděpodobně větší, neboť žádné statistické šetření nepodchytí všechny uživatele. Ale odhalí narůstající trend nejen „alternativního Brna“. Prudký nárůst kokainu se objevil například v odpadních vodách Českých Budějovic.
