Článek
Zatímco prestižní šéfkuchaři bojují o michelinské hvězdičky, pro jiné stačí nalít základní suroviny do 3D tiskárny a nechat stroj pracovat. Vytiskne třeba dortík.
Základem dobré kuchyně je tvrdá práce. To netvrdím já, ale asi nejznámější popularizátor dobrého jídla v českých restauracích Zdeněk Polreich. Kvalitní suroviny a poctivá, nejčastěji ruční práce je základem úspěchu. „V Americe jsem za hvězdu, protože umím vařit. Amíci si prostě kupují polotovary, které si ohřejí, ale vlastnoručně udělané jídlo téměř neznají,“ popisovala mi kamarádka Veronika stravovací návyky americké střední třídy. Díky tomu, že se do USA provdala, je poznala podrobně. V obou případech hraje roli znalost receptů a poctivá kuchařina. Jenže té může díky 3D tisku a použití laseru odzvonit, a možná, že nejen Američané tento trend přivítají.
Tenhle steak není vytištěný
Důkaz přišel v podobě dobrot tvořených několika vrstvami, což by v případě klasické výroby byla poměrně pracná záležitost. Inženýři z Columbia University a Pace University použili speciálně vyrobenou 3D tiskárnu, kterou postupně naplnili grahamovými krekry, arašídovým máslem, Nutellou, banánovým pyré, jahodovým džemem, třešňovými kapkami a polevou. Dorty byly následně tepelně zpracovány pomocí vysoce přesných laserů. Pravdou je, že z hlediska estetiky by se k michelinských hvězdám rozhodně nepropracovaly, na to vypadaly přece jen příliš uměle, ale možná ukázaly budoucí vývoj kuchařského umění. Podívejte se sami, jak 3D dortík vzniká.
Časopis Nature patří mezi špičky odborných publikací. V úterý 21. března publikoval studii zabývající se budoucností vaření v digitálním věku, přičemž se soustředil v podstatě jen na 3D tisk jídel. V zásadě vypadá celý postup jednoduše. Ingredience se na sebe navrství ve správném pořadí a poměrů, v případě směsí se směs před „nalitím“ do zásobníků tiskárny nejprve připraví. Trysky pak „vytisknou“ správný tvar a laser dodá správnou teplotu.
„Většina v současné době populárních kuchyňských spotřebičů, včetně varných desek, pecí a mikrovlnek jsou analogová zařízení vyžadující různé úrovně manuálního zapojení. Tyto spotřebiče také fungují tak, že ohřívají celou plochu o nějaké jednotné množství, což může vést k neefektivitě vytápění. Za posledních deset let došlo k nárůstu zařízení, která automatizují různé typy vaření a přípravné kuchyňské úkoly prostřednictvím použití software; jedním z nich je vaření přes laser,“ píší autoři studie a dodávají, že lasery umí pracovat na různých viditelných a neviditelných vlnových délkách. To v praxi znamená, že mohou nahradit jak gril, tak mikrovlnou troubu či horkovzdušnou troubu.
Zatím nejsou žádné „kuchařské“ či „zdravotní“ normy určené pro „laserové vaření“, ale je jen otázkou času, kdy na ně přijde řeč. Možná, že i recepty začne vymýšlet umělá inteligence.
