Článek
Zkušený vrhač kamení může pomocí starodávného praku skutečně vyřadit jednotlivého vojáka z boje. Absolutně se nedá srovnat se současnými GPS nebo laserem naváděnými raketami, ale někde to hromadné zbrojení začít muselo.
Žižkova práčata neměla prak v tom slova smyslu, jak ho dnes známe, tedy vidlicovou větev s gumou, která silou napětí vystřeluje projektily. Důvod je jednoduchý, Evropa v té době neznala gumu. Prak se sestával z pásu kůže, který se roztočil nad hlavou a ze kterého puštěním jednoho konce vylétl kámen. Stejný prak se používal ve starověku, a při pouličních výtržnostech je používán na Blízkém východě palestinskými výrostky i dnes.
Arabský pastavec se v oblasti dnešního Izraele učí vrhat kameny prakem.
Dost možná, že právě v této oblasti začala průmyslová „výroba zbraní“. Archeologové našli na prehistorických izraelských lokalitách ‘En Esur a ‘En Zippori více než čtyři stovky projektilů sloužících jako střelivo do praků. Nálezy svědčící o sofistikované výrobě zbraní před tisíci lety. „Všechny mají délku zhruba 52 milimetrů, šířku 31 milimetrů a váží 60 gramů,“ píše Stanislav Mihulka na serveru Osel.cz. Vrhání odstředivým prakem, což byl vlastně jen provázek nebo pás kůže s kapsou uprostřed, vyžadovalo spoustu praxe.
Podle stáří lokality se zde „prakové valouny“ vyráběly už před 7 200 lety. „Období pozdního neolitu/raného chalkolitu (cca 5800-4500 př. n. l.) je obdobím pozdní keramiky. Existují nejstarší jednoznačné archeologické doklady o používání praků v jižní Levantě.
Tyto rané formalizované prakové střely jsou rozpoznatelné především podle jejich bikonických tvarů, které byly používány v různých dobách a na různých místech světa,“ píší autoři studie, která se nálezům prakových střel věnovala.
Řecké prakové valouny
Prak využívali k boji Skotové i Peruánci, a pokud se s ním umělo zacházet, byl ve své době opravdu obávaný. „Zkušený střelec vrhal projektily rychlostí přes 200 km/h a dokázal trefit člověka až na 400 metrů. Historické prameny uvádějí, že zkušený prakovník zvládl vystřelit až 12 střel za minutu,“ lze se dočíst na armywebu.
Davidova zbraň má současné jméno
Biblický David zabil kamenem z praku Goliáše, který urážel Izraelity a stal se tak symbolem vítězství slabšího nad silnějším a malého nad velkým. Tento dávnověký příběh, dost možná pouhý mýtus, je natolik silný, že současná Izraelská armáda pojmenovala jeden ze svých vzdušných obranných systémů Davidův prak.
Jde o nový protiraketový systém, který má doplnit proslulý Iron Dome, a ještě víc chránit zemi před útokem nepřátelských raket. Nejde jen o ty běžné s krátkým doletem, které Palestinci v poslední době střílejí na Izrael po tisících, ale i těch technicky komplexních, balistických střel.
