Článek
Mušketa je palná zbraň až 10 kg těžká a velmi nepřesná. S tou by ve filmu moc parády nenadělali. Přitom Tři šermíři by byl docela obstojný název románu i filmu. Nicméně není.
Mušketýra poznáte podle muškety
Pokud by platilo tohle základní pravidlo, tak je jasné, že Athos, Porthos, Aramis žádnými mušketýry nebyli. Sice se jedná o fiktivní příběhy (Dumas napsal ještě další dvě pokračování), ale sepisoval je ve spolupráci s profesorem historie Augustem Maquetem. Jediným mušketýrem byl čtvrtý hlavní hrdina, šlechtic d´Artagnan, kapitán-lieutenant první setniny královských mušketýrů.
Mušketýři s mušketou
Představte si, že by se obratné šermířské souboje měly odehrávat s mušketami, tedy palnými zbraněmi přes 2 metry dlouhými. Vážit mohly až 10 kg (běžně byly těžké 4 – 7 kg), a proto bylo potřeba, aby se opřely hlavní do vidlice opřené o zem. Prostě mušketýr rozhodně nebyl ani obratný ani efektivní. Zepředu nabíjená mušketa vyžadovala pro každý jednotlivý výstřel poměrně složité nabíjení a střelba probíhala díky doutnákovému zámku.
Přesto se během třicetileté války osvědčily, což ale nebylo ani tak díky efektivitě, ale množství. Nakonec z bojišť muškety vytlačily pušky s křesadlovými zámky. Mušketýři se nakonec mušket vzdali a přešli na modernější zbraně.
Dumasovi hrdinové neměli ani muškety ani zásobu střelného prachu, ale bojovali zejména chladnými zbraněmi. Jejich doménou byly dýky a kordy a jejich úlohou bylo chránit krále. Dumas má v románu celou řadu konkrétních souvislostí a reálií, které podporují autenticitu příběhu. Bezesporu je to dáno tím, že fiktivní příběhy stavěl na základě skutečných osobností.
Athos měl svou skutečnou předlohu v muži jménem Armand de Sillègue d’Athos d’Autevielle, Isaac de Portau se stal Porthosem, Henri d’Aramitz Aramisem a Charles de Batz-Castelmore byl tím posledním - hrabětem d'Artagnanem. Muži skutečně žili v 17. století a měli v „popisu práce“ chránit se zbraní v ruce francouzského krále před zradou a protivenstvími.
Proč tedy šermíři, kteří nebyli mušketýři, dostali románový název odvozený od mušketýrů, a to jak ve francouzštině, tak v češtině? Odpověď je jednoduchá. Dumas jako základ románu a hlavní inspiraci použil fiktivní d'Artagnanovy paměti Les Mémoires de Monsieur d'Artagnan, capitaine lieutenant de la première compagnie des Mousquetaires du Roi, které sepsal Gatiena de Courtilz de Sandras.
Pokud budete číst obě knihy, tedy Dumasovy Tři mušketýry a Sandrasovy Paměti hraběte d'Artagnana, možná vás překvapí, že někdy šlo o inspiraci a jindy o krádež.
Některé části Dumas prostě opsal, ale dílo učinil výrazně akčnější. Což je ostatně jev, který je vidět dlouhodobě – hollywoodské trháky ničí města i celé světy. Co je proti tomu pár mrtvých během šermířské šarvátky.
