Článek
Můžeme si myslet, že většina Američanů jsou vidláci, kteří o Evropě vědí jen to, že je daleko, jenže oni si o nás mohou myslet totéž. Kdo z nás, nad Ameriku povýšených Evropanů, umí vyjmenovat všech 50 států USA? Někteří stále neví, zda hlavním městem Spojených států je Washington nebo New York.
Nebývalá podpora Kamaly Devi Harris
Odstoupení prezidenta Bidena z nastávajícího prezidentského klání možná nebylo úplně dobrovolné, nicméně jeho věk a viditelně se horšící kognitivní funkce byly dostatečným důvodem na tlak, kterému nakonec podlehl. Nenastalo žádné od nás známé: „Nikdy neodstoupím, nikdy! Nechť si to všichni zapamatují.“ Jedním z důvodů byla i hrozba tenčící se finanční podpory.
Kamala Harris se téměř okamžitě po jeho odstoupení stala favoritkou. Podle podpory, které se jí dostalo, je jasné, že část voličů i podporovatelů čekala na Bidenovo odstoupení z kampaně.
„Během jediného dne získala Kamala Harris od dárců přes 230 milionů dolarů, skoro dvojnásobek toho, co Donald Trump ve svůj nejvýdělečnější měsíc. Dvě třetiny lidí jí poslaly peníze vůbec poprvé. Takové emoce nevyvolal dosud žádný kandidát,“ napsali editoři Deníku N a americká zpravodajka téhož listu dodala, že „rychlost, s jakou viceprezidentka Kamala Harris sesbírala podporu ze všech koutů své strany, nemá v moderní americké politice obdoby. Od chvíle, kdy prezident Joe Biden odstoupil z volební kampaně, k ní směřovalo jedno vyjádření politické podpory za druhým.“ Zjednodušeně řečeno, Trumpův protikandidát je jasný. Masivní podpora ale neznamená, že by měla volby v kapse.
Pokus o atentát na Trumpa vyvolal u mnohých Američanů vztek, jenž může vyústit v jeho podporu. Jenže americké volby jsou hlavně o penězích, samotný volební systém není tak přímočarý jako u nás. Pro běžného Evropana je systém volitelů amerického prezidenta poněkud neprůhledný.
V USA nevolí svou hlavu státu jednotliví občané. Zatímco u nás platí, že každý volební lístek je hlas jednoho občana, v USA si – zjednodušeně řečeno – volí občané volitele, kteří následně volí prezidenta. A klidně jinak, než si původní občan přál. „Sbor volitelů (Electoral College) má celkem 538 hlasů; kandidát na prezidenta musí získat alespoň 270 (prostou většinu) z nich,“ vysvětluje podrobnosti americká ambasáda v Praze.
Trump se nijak netají svými populistickými prohlášeními, typu „vím, jak zastavit válku v Evropě“ nebo „postavíme na hranicích Mexika obrovskou zeď, kterou si Mexičani zaplatí“. Poměrně jasně naznačoval, že je ochoten zastavit podporu Ukrajině, čímž by sice válku nezastavil, ale rozhodně zkomplikoval Ukrajině situaci. A to je něco, na co Rusko slyší. Proto nasadí všechny možné síly, aby Trump volby vyhrál. V Rusku tak získal nebývale silného spojence.
Ruské peníze do Ameriky
Rusko a Ameriku vnímáme z dob studené války jako nesmiřitelné nepřátele, jenže jak říká klasik: „Situace na bojišti se mění každým okamžikem“. Jakkoliv si můžeme myslet, že obrovská část Rusů nemá doma splachovací toalety a krádeže praček a ledniček na dobytém území taky nesvědčí zrovna o vysoké životní úrovni, faktem je, že Rusko má pořád dost peněz na to, aby se pokusilo ovlivnit americké volby v Trumpův prospěch. Dělalo to a bezesporu dál dělá.
Už jako prezident nechal Donald Trump vyhodit šéfa FBI za to, že neústupně vyšetřoval ovlivňování amerických voleb Moskvou. „Hlavním a nejrizikovějším státním aktérem pokoušejícím se ovlivňovat volby a jiné demokratické procesy je Ruská federace,“ citují šéfa české civilní kontrarozvědky (BIS) Koudelku Hospodářské noviny.
O Trumpovi si můžeme myslet cokoli, faktem je, že jde o člověka, který nevěří vlastnímu státu (stále nepřijal výsledky posledních prezidentských voleb a poštval lidi v útoku na Senát), je nevyzpytatelný a rizikový (kromě jiného doma schovával utajované dokumenty), je vydíratelný (jeho podnikání bylo mnohdy za hranicí krachu).
Naproti tomu prošla Kamal Harris extrémně důkladnou prověrkou před nástupem do vicepremiérské funkce, aby na ni nemohl vypadnout nějaký kostlivec. Není vyloučeno, že v tom jistou roli hrál její původ (otec je Jamajčan, matka Indka) a fakt, že je žena, což některým stále ještě může vadit.
Američané budu prezidentské volby logicky sledovat pohledem vnitřní bezpečnosti, zdravotnictví a vlastní peněženky. Trump jim rozhodně slíbí víc, než je schopný dát. Nebude to poprvé. Z Evropy na budoucího prezidenta/prezidentku hledíme s úplně jiným očekáváním.
Trump mimo jiné vyhrožoval vystoupením z NATO, což by bylo zásadní pro rozložení sil v současném, čím dál méně stabilním světě. Válečnými ambicemi se netají například Čína vůči Tchai-wanu a dělá si v jihočínském moři nároky na celou řadu území.
O Kamale Harris si můžeme myslet leccos, kontroverzní může být její podpora palestinské politiky, ale jedno říct lze. Není tak nevyzpytatelná a iracionální jako Trump, stojí nohama na zemi a je si vědoma, že USA jsou nedílnou součástí evropské bezpečnostní politiky. Jakkoliv to zní zvláštně, tak americké volby jsou mimo jiné i volbami o evropské bezpečnosti. A tu je Trump ochotný obětovat. Duo Trump - Vance (viceprezident) vypadá, jako by ani nebyla republikánská, ale ruská nominace.
