Slepičí kosti mají být důkazem nové geologické epochy

Byly tu prahory, prvohory, druhohory… a teď probíhá nová geologická epocha. Vědci se přou, jak antropocén, tedy věk člověka, ideálně definovat a co prohlásit za neklamný znak, že definitivně začal. Ve hře jsou atomové testy, plastový odpad a kuřata. „Význam antropocénu je v tom, že určuje jinou trajektorii systému Země, jehož jsme samozřejmě součástí,“ cituje profesora Jana Zalasiewicze, geologa z University of Leicester a předsedu pracovní skupiny pro antropocén (WGA), britský The Guardian.

Podle profesora Zalasiewicze je kuře domácí, čímž jsou bezesporu míněni brojleři, vážným uchazečem o fosilii, která definuje antropocén pro budoucí geology. „Od poloviny 20. století se stal nejběžnějším ptákem na světě. Byl zkamenělý na tisících skládek a na rozích ulic po celém světě,“ řekl Zalasiewicz.

Je pravda, že kohout kura bankivského, jenž je pravděpodobným předkem dnešních domácích slepic, je běžným vesnickým kohoutům hodně podobný. U slepic je to jinak. Samice kura bankivského například postrádá hřebínek a v divočině snášela vejce jen 3krát až 4krát ročně. Jeho domestikace tak byla spíše pro bojovnost kohoutů a jejich využití pro kohoutí zápasy. Šlechtění na maso a vejce mělo teprve přijít.

Není přesně jasné, kdy k samotné domestikaci došlo. Časové údaje různých studií se liší a pohybují v rozmezí 6000 až 10 000 let. Studie publikovaná v The Royal Society Open Science zmiňuje měnící se vzorce využívání lidských zdrojů a spotřeby potravin, které hluboce ovlivnily biosféru Země. „Člověkem řízené změny v chovu, stravě a farmářských postupech ukazují přinejmenším zdvojnásobení tělesné velikosti od pozdního středověku do současnosti u domestikovaných kuřat a až pětinásobný nárůst tělesné hmotnosti od poloviny dvacátého století. Navíc morfologie, patologie, geochemie kostí a genetika moderních brojlerů se prokazatelně liší od morfologie, patologie, geochemie kostí a genetiky jejich předků,“ píše kolektiv autorů.

Slepice se díky člověku stala nejhojnějším ptákem planety, konzumuje se po celém světě. Smažené kuřecí maso koupíte na ulici od Asie po Austrálii. Může za to vláda USA, která v roce 1945 vyhlásila soutěž o chov „kuřete zítřka“, které bude přibírat váhu rychleji než kdy jindy. Ročně se jich zabije šest miliard, nicméně brojleři mají na rozdíl od normálních kuřat větší trup a méně vyvinutá stehna a křídla. Mimochodem slovo brojler má základ v anglickém slově broil – grilovat.