Slovenská prezidentská volba odhalila zbytečnost volebních průzkumů

Všechny předvolební průzkumy jsou pouhopouhé spekulace. Někdy větší, někdy menší, záleží na počtu a naladění lidí, kteří v průzkumu poskytli své vyjádření. Spekulace jsou to dokonce větší než dlouhodobé předpovědi počasí, jež jsou obecně známé svou nespolehlivostí.

Důvodem je, že meteorologie vychází z fyziky a jejích zákonů, byť s extrémním množstvím proměnných, zatímco volební průzkumy vycházejí z hlasů lidí, kteří jsou zvyklí lhát, stydět se, zapírat své přesvědčení a měnit názor. To fyzika nedělá.

Peter Pellegrini byl jasným favoritem prvního kola slovenských prezidentských voleb. Už víme, že teoretické „průzkumové favorizování“ mu nepomohlo. Netrefil se ani jeden, vyhrál Ivan Korčok. Volební průzkumy, ať už v poslaneckých, krajských nebo prezidentských volbách je spekulativní a manipulativní hra o peníze.

Nikdy není jisté, zda-li tázaný neodpovídá v rozporu se svou skutečnou volbou. Mimo jiné proto, že se za ni stydí. Nebo podvědomě tuší, že by měli odpovědět jinak. Nebo prostě proto, že ještě není pevně rozhodnutý, ale chce dát najevo opak. Že má jasno. Pokud na poslední chvíli názor změní, to už nikdo nezjistí. Navíc nejde podle Hany Huntové, ředitelky Sdružení agentur pro výzkum trhu a veřejného mínění, o predikci voleb, ale jen o náladu ve chvíli, kdy se sběr dělá. „Poté ale může třeba jeden kandidát očernit druhého nebo proběhne zásadní televizní debata,“ řekla v Českém rozhlasu Huntová.

Jinými slovy, výpovědní hodnotu pro budoucnost má průzkum nulovou. Snaží se sice navodit dojem, že „ví“, jak volby dopadnou, ale když průzkum selže, jako se to stalo nyní v prvním kole slovenských prezidentských voleb, tak agentura sbírající data a odpovědi si nad výsledkem umyje ruce. Ostatně zaplaceno dostala, takže z jejího úhlu pohledu je vše v naprostém pořádku. Navíc, pokud výsledky neukazují volební odhady, ale jen náladu volitele v daném okamžiku, tak proč se vlastně podobné spekulace nazývají volebním modelem?

Těsně před volbami je zakázáno průzkumy zveřejňovat. Část voličů se nechá ovlivnit, zvláště, pokud se výsledky výrazně přiklánějí na jednu stranu. Vychází to z psychologie, kdy část elektorátu nechce jít proti většině, a zároveň má pocit, že její hlas v podobné situaci už toho moc nezmohl a nezměnil. Jan Wirnitzer z Deníku N považuje zákaz zveřejňování průzkumů za přežitek. „V době počínající třetím dnem přede dnem volby prezidenta a končící ukončením hlasování nesmějí být žádným způsobem zveřejněny výsledky předvolebních nebo volebních průzkumů,“ cituje zákon o volbě prezidenta a ptá se, proč mohou být zveřejněny lži, ale nikoliv informace, za které průzkumy považuje.

Otázka má racionální jádro. Pokud mohl být zveřejněn jasně lživý inzerát, mimochodem zaplacený bývalým důstojníkem StB Zavadilem, proč by nemohly být zveřejněné průzkumy, které jsou sice spekulativní, ale nejsou lživé až tak prvoplánově a získané jsou vědeckou metodou. Odpověď je jednoduchá a Wirnitzer ji zná. Protože to neumožňuje zákon. Přesto novinář z Deníku N jasně říká, že se skutečně jedná o přežitek, který by bylo načase změnit.

Důkazy, že se lidé skutečně stydí za svou volbu, byly v případě prezidentské volby k vidění na ulicích běžně. Tedy vlastně nebyly. Zatímco voliči Karla Schwarzenberga hrdě nosili placky a trička se svým kandidátem, u voličů Miloše Zemana nic podobného nenastalo. Samostatnou otázkou je, jak velký vzorek lidí by měl být osloven, aby byl reprezentativní.

Špatné odhady vyšly v mnoha volbách. Nedávno se průzkumy mýlily v případě Danuše Nerudové, v minulosti byla střelba mimo terč nejmarkantnější v případě mimoparlamentní strany Důchodci za volební jistoty, kdy jim odhady přisuzovaly až 10 %. Nakonec se s výsledkem 3, 06 % hlasů do sněmovny nedostali.

Až se k vám dostanou nějaké volební průzkumy, neberte je zas až tak vážně. Neukazují výsledek voleb, vlastně neukazují budoucí výsledek čehokoli, jen aktuální názor a pocit člověka, který poskytl odpověď. Ale ten se může minutu poté změnit. Možná než volebním průzkum je dobré popřát sluchu věřit volebnímu sázkaři. „Ivan Korčok je sice outsider, ale není bez šance,“ říká volební sázkař Michal Sirový v podcastu Data Boutique.