Spermagedon přichází. Chlapi přicházejí o spermie

Podle Českého statistického úřadu se v roce 2022 narodilo nejméně dětí za posledních 18 let. Za to, že počet lidí na našem území roste, nemohou ani tak porodníci, jako zahraniční migrace.

„V roce 1951 obsahoval každý mililitr spermatu 107 milionů spermií, v 70. letech 20. století se tento počet snížil o více než 50 % - na pouhých 48 milionů. Průměrný objem spermatu z jedné ejakulace se také snížil,“ píše David Robson v prestižním New Scientist.

Podle vědců je celá řada příčin, které se mohou vzájemně podporovat. Od snížení fyzické aktivity, přes nekvalitní stravu až po polutanty vypouštěné do životního prostředí, které se zpětně dostávají do lidských těl, kde poškozují endokrinní systém. Navíc leccos naznačuje, že se problém týká zejména (ale ne jenom) rozvinutého světa, od Nového Zélandu přes USA až po země Evropy.

Zdá se, že pokud jsou známy příčiny, měly by být obratem jasné možnosti nápravy. Pokud máme málo pohybu, začněme se hýbat, opravme si jídelníček a snižme množství vypouštěného odpadu. Každý, kdo má sedavé zaměstnání, do něhož navíc dojíždí autem, a zkusil, třeba v rámci novoročního předsevzetí, změnit své návyky, ten ví, jak těžké je vytrvat. Nenechat zvítězit vlastní pohodlnost a zaběhlou rutinu.

Nejedná se o žádnou novinku, první velká studie na téma prudkého poklesu mužských spermií vyšla v roce 1974, takže uběhlo půl století a situace se mění spíše k horšímu.

Měření počtu spermií vypadá jako jednoduchá početní disciplína, ovšem situaci komplikuje fakt, že každý chlap je na tom jinak. Proto svá pozorování formulovala skupina vědců ve studii, jež vyšla vsrpnu 2022 v Nature Reviews Urology, poněkud opatrně: „Dostupná data nám neumožňují dospět k závěru, že kvalita lidského spermatu celosvětově nebo v západním světě zhoršuje, ale že v některých specifických oblastech je pozorován trend.“

Celosvětově ne, bezesporu jsou oblasti, kam tento trend zatím nedorazil. Pokud je trendem snížené množství a kvalita spermií (je jich méně a jsou „líné“), tak by nás to mělo děsit.

První úspěšné umělé oplodnění v Československu, které vyústilo v narození dítěte, proběhlo v Brně v roce 1982. Od té doby se umělé oplodnění stalo běžnou záležitostí, která s čistě medicínské sféry přerostla v byznysovou záležitost.

Snížení množství počtu narozených dětí může mít i jinou, nebiologickou příčinu. Sex už není takovým potěšením jako v minulosti. Není hned potřeba vinit telefony a sociální sítě z toho, že na sebe strhávají pozornost, která by jinak mohla patřit opačnému pohlaví. Ve hře jsou i socioekonomické příčiny. Mít dítě je závazek, navíc poměrně nákladný, do kterého se ne každému chce. To, co byla v minulosti jasná a přirozená záležitost, tedy mít několik dětí, se dnes stává otázkou zvažované volby.

Snížení kvality mužského spermatu by mohlo potěšit panikáře a křiklouny z řad ekofanatiků, kteří na sociálních sítích a v diskuzích vykřikují, že člověk zabíjí přírodu. V tomto případě to vypadá, že člověk svým jednáním zabíjí hlavně sám sebe.