Spravedlivé důchody neplánuje žádný z politiků. Ubrali by na důchodech sobě

„Celý život jsem pracovala, tak si snad důstojný důchod zasloužím,“ říkala paní Kristyna H., která celý život pracovala v dělnických provozech, takže důchod nebyl nijak závratný. Na druhou stranu, když spojila svůj důchod s manželovým, dalo se s tím nejen vyžít, ale i ušetřit. Tu na dovolenou, tam na dárek k narozeninám, na Vánoce nejprve synům a později i vnoučatům.

Přesto ji každoročně dráždilo, že přidávání k důchodům je nerovnoměrné a hrubě nespravedlivé, což zadávalo pocit křivdy. A naprosto oprávněně. To, že se důchod vypočítává podle odpracovaných let a kvalifikace je celkem v pořádku.

Předpokládejme, že výpočet důchodů je korektní a vychází z toho, jak kdo pracoval. Někdo má důchod necelých dvacet tisíc, jiný téměř čtvrt milionu, tak to je a berme to jako fakt. Ale není nejmenší důvod přidělovat peníze nerovnoměrně. Stát má k dispozici přesná demografická data o počtu lidí, včetně těch v důchodovém věku. O čerstvě narozených i o zesnulých. Zároveň ví, kolik peněz má k dispozici. Tak jako ve smrti jsou si všichni rovni, tak by to mohlo platit i v důchodu.

Kdyby se částka, kterou si stát může dovolit vyplatit důchodcům, podělila jejich počtem (ano, jsem si vědom, že to nejde přesně, protože nevíme, kolik přesně jich zemře a stát neumí s demografickými údaji pracovat), tak vyjde, kolik peněz může dostat každý z nich. Děleno dvanácti, a je jasné, kolik vyjde na jednoho. Férově stejně, protože samotný důchod už není zásluha, za kterou by se odměňovalo. Samotný důchod je onou „odměnou“ sám o sobě. Pravda, ti, kdo berou nyní vysoké důchody, by dostali přidáno méně, než ti, kteří třou bídu s nouzí, kteří by si naopak polepšili. Nicméně dostali by všichni stejně.

Poznámka o tom, že stát neumí s demografickými daty pracovat, je na místě. Ví, kolik má dětí, tedy ví, kolik bude potřeba míst ve školách a školkách. Přesto se ze školky stane hospoda (konkrétní příklad najdete v Ústí nad Labem).

Pořekadlo o tom, že kapříci si rybník nevypustí tady sedí jako zadek na nočník. Kdyby totiž politici k tak jednoduchému a spravedlivému výpočtu sáhli, sami sobě by si snížili důchody, které zrovna oni budou mít vysoké. Zažili jste někdy politika, který by byl pro spravedlivé odměňování v případě, že on by na tom byl bit? Třeba o někom, kdo by v minulosti vracel náhrady určené na ošatné nebo cestovné, i když kvůli nemoci nepracoval? To je spíše obráceně, najdou se politici, kteří dlouhé měsíce nepracovali, ale brali plat i s náhradami.

Výši důchodu si možná (víme, že i tady se najdou vykukové) zasloužíme mít různou. Ale zvyšování důchodů by bylo fajn mít stejné. Nikdo by se nemohl ohánět žádnou nespravedlivostí. Jak byste chtěli argumentovat, že dostáváte stejně a ne víc než ostatní? Copak je vaše důchodová existence pro stát více záslužná?