Článek
Webový portál Prima ZOOM původně zaměřený na popularizaci vědy, techniky, historie a přírody už několik let recykluje článek věnovaný sršni asijské. Mimo jiné se v něm ptá, kdy dorazí do Česka. V době psaní článku hypotetická otázka se stala skutečností. Bylo otázkou hodin, kdy se vyrojí dramatické články s minimem kontextu, ale maximálním tlakem na vyvolání strachu.
Přitom se nejedná o nic neočekávaného, už v roce 2014, tedy před 9 lety, vydal odborný Journal of Pest Science zprávu o novém predátoru včel v Evropě. To už ale sršeň asijská v Evropě, konkrétně v jihovýchodní Francii, deset let byla.
Lovec včel. Nejen
Kamila Minaříková ve článku Černé scénáře se naplnily. Do Česka už dorazila sršeň zabiják sice nepopisuje, jaké scénáře se naplnily, dokonce není jasno, zdali nějaké škody sršeň udělala, ale jedno je jisté. Je to zabiják. Když se v Česku objevil šakal, jenž se pomalu stává součástí české přírody, takového dramatického uvítání se mu zřejmě nedostalo.
Sršeň, která je doma v jihovýchodní Asii včetně Číny, Korey či Japonska sice skutečně loví včely, ale podle pestrosti tamní přírody se tam žádná včelí apokalypsa nekoná.
Sršeň asijská živící se nektarem (na květu jsou i dvě další vosy)
V českých médiích se sice dočteme, že se sršeň asijská specializuje na lov včel, což zní, jako by byla potravně vyhraněná. Jenže v odborném tisku se píše, že „Vespa velutina je dravá vosa, která se živí různými druhy hmyzu. Je známá jako potravní oportunista, živí se i rozkládajícími se živočichy. Dává ale přednost včele medonosné, neboť ta se ukázala být snadnějším cílem ve srovnání s ostatními druhy včel.“
Blesk zabíjí
Aktuálně na Prima ZOOM vyšel text o tom, že sršně asijské napadají i člověka. To je jeden z nejčastějších triků vedoucí k zajištění čtenosti. Blesk na tom byl podobně, i on v titulku narážel na to, že sršeň dokáže zabít i člověka. Faktem ale je, že člověka napadají i obyčejné včely medonosné, což může alergiky stát život. Česká televize pojala zprávu realisticky. Ve svém příspěvku konstatovala, že přírodovědci sršně skutečně identifikovali a pátrají po hnízdu. Nic víc, nic méně.
Pravděpodobnost, že se sršeň asijská stane dalším z mnoha invazních druhů, podobně jako se to povedlo křižáku pruhovanému, komáru tygrovanému nebo slunéčku východnímu, je poměrně vysoká. Nicméně stejně tak vysoká je pravděpodobnost, že se s tím včelstva i česká příroda vyrovná. Ovšem to už budou mít média nějakou jinou kauzu. Jedno se ale novince v české fauně upřít nedá. Alespoň na chvíli strhla pozornost k blanokřídlému hmyzu.
