Článek
Dnes nejdelší dřevěné molo v Evropě mělo původně pouhých 31,5 metru a postavit ho nechal napoleonský lékař Jean George Haffner. Ten totiž rozpoznal léčivé účinky zdejšího vzduchu a solanky a zasloužil se o výstavbu zdejších lázní. Dodnes má plaketu na zdech Balneologického institutu.
K výstavbě prvního, tehdy krátkého mola, došlo v roce 1827, ale následně bylo zvětšováno. Koncem 19. století molo prodloužili na 150 metrů a v roce 1910 již dosáhlo délky 315 metrů.
Agresivní romantika
Bylo by s podivem, kdyby se dlouhé molo nestalo cílem romantických procházek, byť turista si za ni musí zaplatit 10 zlotých, což je v přepočtu na koruny něco přes padesátikorunu. Na molu se začaly objevovat „zámečky lásky“. Existuje celá řada teorií, kde se tento prapodivný zvyk vzal. Podle některých pochází zvyk z Číny, kde si lidé zamykají duše a klíč shodí z útesu, podle jiných jde o maďarský zvyk reagující na verše srbské Desanky Maksimičové.
Samozřejmě nelze opomenout žáky školy Sanita in Costa San Giorgio ve Florencii. Ti na most měli věšet visací zámky ze školních skříněk. Ať je to jakkoliv, zvyk se rozšířil po celém světě a může zvyšovat zatížení mostů. Na mole v Sopotech se sice dají najít taky, ale jsou extrémně zrezivělé. Agresivní mořská voda jim totiž vůbec nesvědčí. Stačí jeden pohled a je jasné, že stará láska v Sopotech rezaví.
Komunisté neuspěli
Molo samotné zprvu sloužilo především jako přímořský přístav. Lodě u něj kotví stále, ale od doby, kdy se Sopoty staly lázněmi, začalo být místo považováno spíše za promenádu, byť v minulosti bylo krátce využíváno i jako „letecké přístaviště“ pro hydroplány. Své plány s ním měla i komunistická poválečná věrchuška, jež ho chtěla v roce 1948 zbořit. Prý šlo o symbol německé minulosti a přežitek buržoazie, vyžadující nákladnou údržbu. Pravdou je, že bouře opravdu molo opotřebovávaly a vyžadovalo pravidelnou péči.
Nakonec vznikl Výbor na obranu mola, ale za jeho záchranu se zasadil až tehdejší polský prezident Bolesław Bierut, jenž na údržbu a opravu vyčlenil neuvěřitelných 35 milionů zlotých. Molo tudíž zůstalo symbolem lázeňských Sopot. Na zdejších prknech se tak dál vyznává láska i konají koncerty.
Pirát
U mola kotví „pirátská“ galéra, na jejíž palubě je možné projet se po vodách zdejšího zálivu. Ovšem jakkoliv se tváří historicky, mnohé detaily prozradí, že jde o repliku. Své služby nabízí „fejková“ historická loď od roku 2003 (na služby v Sopotech nastoupila o rok později), ale na její obranu je třeba říct, že není jediná. Podobné lodě, konkrétně Černá perla těžící z popularity filmů o kapitánu Jacku Sparrowovi, a Lew, vyjíždějí z Gdaňska k Westerplate. Jde o jednoduchou atrakci, která má navodit pocit dobrodružství a zároveň nabídnout netradiční pohled na okolí.