Tajný sovětský projev v amerických novinách? Komunistům se zhroutil svět

Když Nikita Sergejeviš Chruščov drtivě zkritizoval Stalina a jeho kult osobnosti, byl to pro komunisty šok. Lidsky tušili, že s „báťuškou Stalinem“ nebude všechno v pořádku, ale nikdo neměl odvahu to říct nahlas. Dokonce ani pošeptat. Na to byly miliony povražděných Rusů nebo Stalinem vyvolaným hladomorem vyhlazených Ukrajinců příliš zřetelným varováním.

Mezitiulek prozrazuje, na jak jednoduchém principu stál obr na hliněných nohách zvaný Sovětský svaz. Drtivá kritika Stalina proto přišla jako blesk z čistého nebe. Běžní Sověti se totiž domnívali, že až Stalin zemře, bude stejně jako jemu podobný masový vrah Lenin nabalzámován a věčně uctíván. Jenže přišla ostrá kritika, jež sice byla vyřčena nahlas, ale přece jen v kruhu soudruhů, a měla zůstat, alespoň zprvu, přísně utajená. Jenže části „přísně tajného“ projevu vyšly v amerických novinách, což vyvolalo extrémní nejistotu.

Logicky se vyskytly otázky: Kdo to vynesl? Kdo je zrádce? Po kom půjdou? Jsem mimo podezření. Všichni vysoce postavení komunisté věděli, že od skutečného ani falešného obvinění, gulagu, mučení či trestu smrti není chráněný nikdo. Imunita byla v SSSR pouhým slovem v žádném případě ne právní jistotou. Znejistěni museli být všichni, kdo v jednacím sále v Kremlu projev vyslechli. I kopií projevu bylo pomálu a žádná z nich se neměla dostat ven. „Člověk někdy jede ke Stalinovi a je k němu zván jako přítel. Ale sedí u Stalina a neví, kam ho od něho odvezou: jestli domů, nebo do vězení,“ zaznělo v projevu.

Cestu projevu a Ruska do amerických New York Times popisuje elitní izraelský špion Rafi Ejtan v knize Jak jsem chytil Eichmana. „Polsko-židovský novinář jménem Viktor Grajewski, jenž v prosinci 1955 přijel do Izraele na návštěvu příbuzných a pak se zase vrátil do Polska, získal o pár měsíců později kopii projevu ze sejfu generálního tajemníka polské komunistické strany Edwarda Ochaba od přítelkyně, která pracovala v Ochabově kanceláři, a odnesl jej na izraelské velvyslanectví ve Varšavě. Diplomat, který projev spatřil, okamžitě pochopil, jak je významný, na místě si ho okopíroval a vrátil ho Grajewskému. Ten ho pak opět odevzdal své přítelkyni a ta ho uložila zpět do Ochabova sejfu.

Je třeba zdůraznit, že Grajewski nebyl naším naverbovaným agentem. Jednal z vlastního popudu, z pocitu sounáležitosti s Izraelem, a o rok později se do něj také vystěhoval. Kopii projevu dostal ředitel Šin Bet Manor a premiér mu nařídil, aby tento cenný dokument předal šéfovi oddělení kontrašpionáže v CIA Jamesi Angletonovi. Američané si vyžádali izraelské povolení dokument zveřejnit a jeho části pak otiskl New York Times.“

Grajewský si nejspíš ani neuvědomoval, jak extrémně výbušný materiál Izraelcům předal. Ti se díky němu dozvěděli, že i v nejvyšším vedení SSSR doutná, ba dokonce začínají hořet, do té doby neochvějná víra v komunismus a jeho praktiky. A pro tajné služby to byla přesně ona mezera, do které se dalo vrazit páčidlo.

Další západní média nemohla zůstat stranou, takže si projev ve francouzštině mohli přečíst čtenáři Le Monde a v Anglii milovníci Observeru. Jakmile se západním světem začaly informace o projevu šířit, tak pomalu prosakovaly i za železnou oponu k východním komunistům, kterým najednou nebylo jasné, zdali neztratili směr. Bohužel se tehdejší situace nepovedlo k využít ke zvratu a komunistický teror včetně justičních vražd, minových polí na hranicích a likvidace svobodně myslících lidí pokračovala ještě desítky let. Ukrajinec Chruščov se sice nakrátko dostat do čela země, ale osobnou, která by změnila její směřování se nestal.