Článek
Kauza ministryně Decroix, kterou rozdmýchal Deník N, jen ukázala na to, jak málo stačí k rozeštvání davů. Pokud má paní ministryně titul Ph.D. (původně z lat. philosophiæ doctor), tak je její (ne)magisterský titul zcela mimo diskuzi, protože má vzdělání výrazně vyšší. Pokud někdo chyboval, a je potřeba na někoho ukázat prstem, byla by to Karlova univerzita. Ta totiž nemá ujasněno, co za titul ze zahraničí uzná a co nikoliv.
„Nová ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS) studovala právo ve Francii a po čtyřech letech získala titul Master 1. Poslední ročník vedoucí k plnohodnotnému právnickému titulu Master 2 už neabsolvovala. Univerzita Karlova jí toto vzdělání přesto uznala jako rovnocenné s českým pětiletým magisterským studiem práva. O rok později přitom tato vysoká škola jinému uchazeči odmítla nostrifikovat pětileté francouzské studium práv,“ píší Markéta Boubínová a Zdislava Pokorná, které za celou nešťastnou kauzou stojí.
To, co napsal Bill Maher ve své knize Šokující výpověď jednoho komika o americkém Kongresu platí doslova i o českých poslaneckých lavicích. „Jmenujte téměř jakoukoli práci: klaun na rodeu, venčitelka psů, Santa v obchoďáku, určovatel pohlaví u kuřat – všechna povolání vyžadují nějaký definovatelný soubor dovedností. Jedinou výjimkou je člen Kongresu.“ A to napsal, aniž by znal bývalou, a dost možná i budoucí ministryni financí, která se na veřejném fóru nerozpakovala říct, že „vaše dva bitcoiny by určitě nikoho nezajímaly“ a přiznala, že neví, kolik je bitcoin. I tahle paní se pyšní titulem JUDr. Před jménem a Phd. za ním. To je asi to nejdůležitější, co potřebuje o kvalitě (některých) českých titulů vědět.
Cílem českých, ale nejen českých, škol není vzdělat, nýbrž vydělat. Soukromé vysoké školy se tím alespoň netají, zato učitelé státních škol to sice přiznají, ale pokud prozradíte, že plánujete na toto téma článek, tak zazní „ale ode mne to nemáte“. Tituly vyžaduje státní správa, kde se od vzdělání odvíjítabulkový plat. Nemusíte tedy nic umět, právě jste prošli školou, ale máte titul. Nikdo se neptá, za jakých podmínek jste ho dostali. Někteří absolventi „plzeňských práv“ o tom vědí své, práva se tam dala „vystudovat“ za dva měsíce.
Česká posedlost tituly pramení zejména ze dvou důvodů. Tím prvním je jeho snadnost, což platí zejména o placených soukromých školách, kde student rovná se peníze. Tose ale neodrazí na zvýšeném platu vyučujících. Naopak, ten, kdo se musí přizpůsobit, je učitel a nikoliv žák, protože žák peníze přináší, zatímco učitel je bere. Žák je svatým grálem.
Navíc se množí školy a studijní obory, které snad není možné neudělat, a diplomové práce na nich neobhájit. V diplomce Genderové stereotypy a jejich vnímání u žáků 2. stupně ZŠ se lze dočíst, že„nejen gender, ale také biologické pohlaví je sociálním konstruktem“. Přiznám se, že jsem krátkou dobu pracoval v hlubinných dolech ostravsko-karvinského revíru, kde jsme se po šichtě sprchovali hromadně, a vzájemně si myli záda od uhelného mouru. Pohlaví jsem tam viděl hodně, ale žádné se netvářilo jako sociální konstrukt.A nikdy jsem nezažil, ba ani neslyšel, že by někdo chtěl mezi havíře dostat rovnost (jakéhokoli) pohlaví.
Státní školy jsou na tom podobně, navíc je soukromým tajemstvím, že na nich plane vnitrofakultní i osobní boj o pozice. Boj o děkana Miroslava Ševčíka na Národohospodářské fakultě VŠE je jen špička ledovce.
Tím druhým je stále přetrvávající, leč čím dál míň smysluplný pocit prestiže. Sice máte titul, dokonce je vaše pozice vysokou školou podmíněna. Proto byly v minulosti rychlokursy a dodělávky bakalářských titulů například ve školství nebo u policie. Možná máte titul, ale zedník či instalatér bere víc. Pokud je šikovný, tak mnohem víc než vy u katedry, ve výzkumáku nebo v korporátu.
Existují povolání, kde má smysl mít titul. Nikdo by nechtěl (a samozřejmě oficiálně ani nemohl) být operován lékařem bez titulu či souzen soudcem z lidu (což už tady bylo, ale neosvědčilo se). Ve většině případů magisterský či bakalářský titul vzdělání absolutně nezaručuje. Je jen důkazem, že jste školu úspěšně dokončili. Teprve praxe by měla zakládat nárok na vyšší plat. Samozřejmě v případě, že se dotyčný osvědčil.
Studenti, kteří opustili školu se domnívají, že titul jim přinese peníze automaticky. Výzkum potvrdil, že absolventi jsou na tom s pracovní morálkou tak špatně, že je pro firmy výhodnější je propustit, než je vydržovat. „Absolventi vysokých škol nejčastěji patří do generace Z. To znamená, že se narodili mezi lety 1997 až 2010. Náboroví manažeři jim v průzkumu nejčastěji vytýkali absenci motivace, nedostatek profesionality a špatné komunikační dovednosti,“ píše server vysokeskoly.cz.
Maher ve své knize o amerických studentech tvrdí, že „třetina studentů tráví studiem méně než pět hodin týdně.“ To se pak hodně těžko chodí do práce na osm hodin denně. A někdy i víc. Máte titul? No a? Nejprve ukaž, co umíš a pak se budeme bavit o odměně. Titul má totiž kde kdo.
