V Británii by chtěli mít hovězí dny

Hovězí den by měl být svátkem. Den, na který se těšíte, protože si po dlouhé době dáte jídlo z hovězího masa.

Bratři John a Hank Greenovi jsou influenceři, kteří se rozhodli podpořit „boj o klima“. Pokusili se využít svého vlivu na sociálních sítích a propagovatnižší spotřebu hovězího masa. Pětadvacetiletý Vlad Luca, kterého zmiňuje britský The Guardian, se rozhodl dopřát si hovězí jen několikrát do roka, byť sám sebe označuje za jeho milovníka. Podobných příběhů popisuje britský deník několik. V zásadě je přístup z hlediska ochrany přírody, potažmo klimatu logický.

Chov skotu vytváří opravdu tlak na spotřebu vody, pastevní prostory, dokrmování a následnou dopravu skotu na porážku a celosvětový rozvoz masa. Zároveň skot produkuje velké množství metanu, což je jeden z důležitých skleníkových plynů. Podle studie Organizace pro výživu a zemědělství produkují krávy a další hospodářská zvířata produkují přibližně 14 % emisí způsobených člověkem. A tak se kromě klasické snížení dobytka začalo bádat nad steakem ze zkumavky.

Jednoznačně by tedy snížení chovu skotu mělo měřitelný vliv na změny klimatu způsobené člověkem. Jenže to by se princip hovězích dnů musel prosadit celosvětově, což je utopistická představa. Aby nešlo o falešné dilema (buď celosvětově nebo vůbec), je potřeba přiznat, každá tuna metanu, která se nedostane do ovzduší, se počítá.

Že se bez hovězího lze obejít, ukazuje například Indie. Nejlidnatější země světa je převážně hinduistická, a kráva je posvátná. Ne, že by nebyl možné v Indii narazit na hovězí řeznictví, ale je jich minimum. Zato Brazílie, Argentina nebo USA si na své steaky a burgery nenechají sáhnout.

Podle zastánců „hovězích dnů“ je cílem nejen snížení spotřeby, a tedy i chovu hovězího, ale i trvalá změna návyků. Přirovnávají to k tabáku, kdy kouření už přestává být in a symbolem elegance u žen a mužnosti u chlapů.

Ovšem je tu i druhá stránka věci. Nejde jen o konkrétní pochutnání si na dobře udělaném burgeru, ale o tisíce zemědělců, kteří se chovem skotu živí. Wagyu, což je skot pocházející z Japonska proslavený masem s výrazným mramorováním, klidně může zůstat opravdovou slávou, kterou si díky jeho ceně dopřejete maximálně několikrát za život (jediný plánek masa stojí tisíce korun).

Kdyby se hovězí stalo nepoptávaným produktem, Brazílie coby jeho největší exportér, by měla problém. Nemusíme se ohlížet tak daleko, v rámci Evropy je významným exportérem Polsko. A vozí ho právě do Velké Británie, kde se hovězí dny objevily.

„Hovězí maso je také vysoce ceněno všemi, kdo žijí zdravým životním stylem,“ píše v seriále o mase řezník a uzenář ze Sloupice. Nejsem milovníkem burgerů, zato guláš z kližky přivítám kdykoli. Osobně mi myšlenka hovězích dnů nepřijde příliš lákavá, neboť hovězí vývar je skvělý základ omáček, silná hovězí polévka s česnekem dobrý „vyprošťovák“ po oslavě i podpůrná léčka při nachlazení. Jenže, co když zrovna nebude hovězí den?