Článek
Vlna metrosexuálů vystřídala vlna lumbersexuálů. Velmi zjednodušeně řečeno, zatímco metrosexuál byl až přespříliš vypulírovaný mladík extrémně dbající o svůj vzhled a dohladka vyholenou tvář, lumbersexuál se snaží vypadat drsně. Pro pochopení je dobré si připomenout, že slovem lumberjack se označoval severoamerický dřevorubec před rokem 1945. Kácení probíhalo pomocí ručního nářadí, práce to byla obtížná a nebezpečná. Navíc nijak závratně placená. Není divu, že chlapi si vytvořili kult oslavující sílu, odvahu a konfrontaci s nebezpečím. Nic takového současní „lumberjackové“ nepodstupují, naopak jde o módní trend u kterého by si člověk neměl moc ušpinit značkové oblečení. Kromě jiného přinesl do našich končin barber shopy, což jsou moderně a trendově pojaté holičství, které coby poutač používají červenomodrobíle zbarvenou točící tyč.
Poutač na moderní holičství ve francouzském Caen.
Když si v roce 1096 založili lazebníci první „profesní“ organizaci, nejednalo se o lidi zabývající se jen úpravou zevnějšku, ale zvládali i ranhojičské úkony, jako je trhání zubů nebo pouštění žilou. U obojího tekla krev. Zkrvavené obvazy, pravděpodobně jen částečně vyčištěné, se před holičstvím nechávaly oschnout. Jak se ve větru ovíjely kolem tyče, vytvořily vzor, z nějž se nakonec stal reklamní symbol v podobě spirálovitě pruhované tyče,“ píše C. A. Pickover v Knize o medicíně.
Teprve později se akademičtí chirurgové od lazebníků oddělili a bylo jim zakázáno holit vousy a stříhat vlasy. Holičské tyče byly osazeny měděnými miskami symbolizující nádoby na uchovávání pijavic používaných k pouštění krve. Když se na poutače barber shopů podíváte dnes, jsou tam pořád, byť už jsou spíše plastové než kovové. Otázkou je, zdali barbeři tuší, že červená na tyčích byla otiskem původně krvavého obvazu.
Zdroj: C. A. Pickover, Kniha o medicíně, nakl. Dokořán, Praha 2001, ISBN 978-80-7363-783-5
