Článek
Anketa
Pět jmen v plamenech: Gara, Cira, Dorsi, Afra a Alfa. To nejsou jen jména, to byly duše. Pět fen kavkazských pasteveckých psů, které tvořily rodinu paní Vlasty ve Žluticích. Každý den s ní žily, hlídaly, milovaly.
Ano, štěkaly. Tak už to psi dělají – hlídají, dávají najevo svou přítomnost. A je pravda, že si na jejich štěkání někteří lidé stěžovali. Ale paní Vlasta je nikdy neodložila, nikdy se jich nezřekla. Byly její krev a její domov.
Jenže někdo, místo aby použil slova nebo zákonné cesty, vzal oheň. V noci zapálil dřevěné kotce a nechal pět nevinných životů shořet zaživa. Někdo, kdo si nezaslouží říkat člověk. To není odveta za štěkání. To je čirá zrůdnost.
Toto je tragédie, která otřásla nejen místními, ale i celým Českem.
„Psi štěkají.“ A někdo si stěžoval
Ale to, že si někdo stěžuje, nikdy nemůže být omluvou pro to, že jiný vezme sirku a zapálí živé tvory.
Paní Vlasta ztratila v jediném okamžiku svou smečku – pět psích holek, které pro ni znamenaly víc než cokoliv jiného. Místo štěkotu teď zbylo jen mrtvé ticho.
Brutalita, která se neodpouští
Takový člověk si nezaslouží říkat si člověk. Ať ho dopadne spravedlnost, nebo svědomí – pokud vůbec nějaké má.
Zdroj Novinky.cz
