Článek
Leonardo Da Vinci je považován za jednoho z největších umělců a vynálezců nejen své doby, ale i celé historie lidstva. Žil na přelomu 15. a 16. století a značnou část svého života prožil v tehdejším hlavní městě renesance, ve Florencii. Za jeho nejslavnější obraz je považována Mona Lisa, kterou ve Florencii portrétoval.
To, že předlohou pro tento obraz byla Lisa Gherardini del Giocondo, se potvrdilo teprve nedávno. Předtím se vedly dlouhé spory o tom, koho vlastně Leonardo Da Vinci portrétoval. Objevovalo se i tvrzení, že obraz je Leonardovým autoportrétem. Toto tvrzení však bylo vyvráceno.
Lisa rozená Gherardini se provdala za florentského obchodníka Francesca del Gioconda, po němž přijala i své nové příjmení. Francesco del Giocondo se posléze stal členem městské rady ve Florencii a velmi vlivným mužem tehdejší republiky. Zřejmě i právě proto vznikl obraz jeho ženy, kterou portrétoval samotný mistr Leonardo da Vinci, a to pravděpodobně mezi roky 1503 až 1506.
Nenechte si ujít naši sérii článků o neznámých místech Prahy
Z příjmení jejího manžela pramení i originální název obrazu. U nás jej známe jako Mona Lisa, kde označení mona je zkráceninou oslovení madona, tedy paní. V originále se však obraz jmenuje Gioconda. Jedná se o ženský tvar příjmení jejího muže. Pod tímto názvem je dnes obraz permanentně vystaven ve slavném pařížském muzeu Louvre.
Leonardo Da Vinci byl známý symboly a sděleními, které do svých děl zakomponovával, aniž by byly na první pohled odhalitelné. Proto i o tomto obrazu a jeho významu se již mnoho let vedou spory. Zkoumá se zejména tajemný úsměv Mony Lisy, ale také krajina znázorněná v pozadí. Je více než pravděpodobné, že skutečný význam, který Leonardo do obrazu skryl, se nám již nikdy nepodaří zcela odhalit. Můžeme se jen dohadovat, co tím a oným bylo myšleno.
Co nebo kdo je to ale Černá Mona Lisa?
Již více než dvě stě let je v madridském muzeu Prado vystavena kopie Leonardova obrazu znázorňujícího Lisu del Giocondo. A protože, narozdíl od originálu, byla na této kopii zobrazena pouze ona sedící žena a pozadí bylo černé, začalo se jí přezdívat Černá Mona Lisa.
Až do 21. století se tento obraz považoval pouze za jednu z mnoha kopií její známější sestry. Teprve jeho restaurování v roce 2012 přineslo šokující odhalení. Na žádost pařížského Louvru o zapůjčení obrazu k výstavě proběhlo v Pradu restaurování Černé Mony Lisy.
Záhy bylo odhaleno, že i tento obraz obsahuje pozadí, které však bylo zakryto černým lakem pravděpodobně v průběhu 18. století. Restaurováním byl tento lak odstraněn a Černá Mona Lisa dostala svoji barvu. Podrobným zkoumáním bylo navíc zjištěno, že obraz byl skutečně namalován ve stejném ateliéru jako originál. Podkladové malby obou obrazů se naprosto shodují. Jde tedy jen o odlišný styl následné malby na podklad. Materiál, ze kterého byl zhotoven rám, byl taktéž zařazen do dílny Leonarda Da Vinci. Jedná se o drahé ořechové dřevo.
Je velmi pravděpodobné, že obraz byl namalován jedním z žáků Leonarda Da Vinci, který jej tvořil ve stejnou chvíli, nebo po jeho domalování. Některé teorie říkají, že Leonardův žák jej maloval přímo za Leonardem, neboť když se podíváme na originál, můžeme si všimnout pouze pozadí přírody, kdežto na obrazu Černé Mony Lisy je daleko zřetelnější, že pozadí přírody je pouze ateliérovou kulisou. Černá Mona Lisa tak působí, jako by byla malována z větší vzdálenosti než Mona Lisa Leonarda Da Vinci. Může však jít pouze o optický klam způsobený světlejšími barvami kopie.