Článek
Původně byl maďarský, dnes je rumunský. Mluvíme tu o hradu, který se nachází na území rumunské obce Hunedoara. Označován ale bývá mnoha názvy. Kromě Hunedoary můžeme slyšet i Vajdahunyad, Hunyad nebo Korvínův hrad. Maďaři si na svém území postavili jeho kopii, avšak je menší a méně tajemná. Tuto kopii najdeme na území dnešní Budapešti v městských sadech.
Na rozdíl od maďarské kopie, která byla postavena na konci 19. století, pochází tento rumunský hrad z poloviny 15. století. Je z jádra hradem gotickým, ale přestavba byla provedena v renesančním duchu. I přesto je to hrad na první pohled velice chladný s temnou až tísnivou atmosférou. Abyste se dostali do jeho útrob, musíte přejít po vysokém mostě, pod kterým protéká místní potok. Už před hlavní branou hradu budete cítit genia loci, kterým místo oplývá.
Právě se nacházíme v Sedmihradsku neboli Transylvánii. Není tedy divu, že i tento hrad má tak trochu souvislost s ikonickým hrabětem Drákulou neboli Vladem Tepesim. Když byl hrad v roce 1446 založen Jánosem Hunyadim, což byl místní šlechtic a vojevůdce, kterému se přezdívalo Turkobijec, měl Vlad Tepesi vládu ještě před sebou. Stal se třikrát valašským knížetem. Když byl ale v roce 1462 podruhé sesazen, byl po sedm let vězněn Hunyadim právě na tomto hradě. Později se z nich stali spojenci.
O hradě se také vypráví, že byl inspirací pro Brama Stokera při sepsání jeho slavného díla Drákula. To ale není pravda. Stoker tu nikdy nebyl, ani nevěděl o tom, že na tomto hradu byl Vlad Tepesi vězněn. I přesto ve svém díle popsal hrad se stejně temným nádechem jako je ten zdejší. Přesto jsou někdy exteriérové prostory a hradu využívány pro příběhy spojené s hrabětem Drákulou.
Hrad byl podroben i zkoumání přítomnosti paranormálních jevů, ale jejich výskyt se neprokázal v žádné části hradu. Jediné, co tak zůstává, je přirozeně temná atmosféra a historické faktum o věznění Vlada Tepesiho.
Nejromantičtější a nejfotogeničtější místa najdete určitě na nádvoří, kde se dá pořídit spousta překrásných fotek. Uvnitř je hrad velmi prostorný a také prosvětlený, avšak díky kameni strohý a chladný. I přesto jsou zde nádherné křížové klenby. Na nádvoří se nachází 30 metrů hluboká studna, kterou podle pověsti vykopali tři turečtí vězni. Opět se přesně neví, kolik je na tom pravdy, ale přítomnost tureckých vězňů na hradě je více než pravděpodobná, neboť zdejší kraj byl ve století vzniku hradu v permanentní válce právě s Turky.
Vzhledem k jeho půdorysu je velmi těžké se v hradu pohybovat, aniž by se člověk ztratil. Je to totiž úplné bludiště. Řada odboček, které nikam nevedou, nebo vás naopak přivedou zase zpět tam, odkud jste přišli. Doporučujeme proto se po hradu pohybovat vždy jen s průvodcem nebo alespoň s mapkou.