Článek
Klášter, o kterém je řeč, se nachází v předhůří Alp v údolí Susy a nese název Sacra di San Michele, což se dá přeložit jako Svátost svatého Michaela. Název je to až příliš podobný jednomu z francouzských klášterů, který, postavený o století později, jako by byl velmi zdařilou napodobeninou této stavby. Oba dva kláštery byly navíc zasvěceny archandělu Michaelovi.
Klášter se často zahaluje do oparu
Sacra di San Michele najdete jen 30 km od italského Turína na mohutné a vysoké skále, jejíž vrchol se nachází v 962 metrech nad mořem. Založen byl již v 10. století a svým účelům sloužil až do 17. století, kdy byl zrušen. Později však byl pro své původní účely obnoven.
Přestože jej navštíví o poznání méně turistů než jeho francouzský protějšek, asi jen 100 tisíc, v roce 2015 se umístil ve fotografické soutěž Wiki Loves Monuments. Stal se tak dle Wikipedie nejfotogeničtějším hradem na světě a druhou nejfotogeničtější stavbou vůbec. Je pravda, že panorama s tímto klášterem je naprosto úchvatné. Na vysoké skále čnící klášter a za ním výběžky mohutných alpských vrcholků, které jsou často zasněžené. Právě kvůli své lokalitě a nadmořské výšce se zdejší klášter často zahaluje do oblaku z par a mlhy a působí tak tajemným až strašidelným dojmem.
Krásné interiéry kláštera
Na úplném vrcholu hory se hrdě tyčí románskogotický kostel svatého Michaela. Vzhledem ke svému stáří se v jeho útrobách budete cítit, jako byste se vrátili do raného středověku. Z velké části je totiž klášter i jeho interiér původní. Příkrá schodiště vám budou nahánět strach a bohatě zdobené sály vás uchvátí.
Ten největší strach vám ale s největší pravděpodobností nažene takzvané Schodiště mrtvých. Je ze všech schodišť v klášteře nejpříkřejší a nejstrmější. Všude okolo uvidíte jen holé a studené kamenné zdivo. Do části schodiště dokonce zasahuje skála, na které je klášter postaven, takže je zde průchod poněkud stísněnější. Přízvisko Schodiště mrtvých dostalo toto místo proto, že schodiště bylo v dávných dobách lemováno hrobkami zemřelých.
Schodiště mrtvých
Hned vedle starého opatství najdeme ve stráni ještě jeden klášter, lépe řečeno jeho zříceninu. Jedná o zbytky takzvaného Nového kláštera. Ten byl postaven ve 12. století a jednalo se o rozšíření původní stavby, kde se nacházela obydlí mnichů, knihovna, kuchyně i dílny. Pár metrů pod vrcholem hory Monte Pirchiriano, na které klášter stojí, jsou k vidění i další stavby. Mezi nejvýraznější patří zřícenina Hrobky mnichů.
Návštěva tohoto místa je opravdovým zážitkem. Už samotný přístup sem vás uchvátí. Je potřeba se připravit na pořádné stoupání, ale cesta kolem původní křížové cesty vás požene stále kupředu. Když už jste skoro na vrcholu, zbývá ještě zdolat 243 schodů, než stanete přímo před kostelem. Několik set metrů dlouhé stoupání ke klášteru vás ale odmění nádhernými výhledy do okolní krajiny i na vrcholky Alp.
