Článek
Náměstí Míru se těší obdivu místních Pražanů, návštěvníků Prahy i turistů. Přestože leží stranou od většiny turisticky zajímavých míst, lidí je tu stále dost. Může za to jedinečná atmosféra, kterou snad nezažijete jinde v Praze. Upravené náměstí plné laviček stojí ve stínu krásné baziliky sv. Ludmily a hned přes ulici se tyčí legendární Divadlo na Vinohradech.
Jenže ti, co obdivují tyto dvě dominantní stavby, si mnohdy myslí, že se jedná o mnohem starší pamětihodnosti, než tomu ve skutečnosti je. Bazilika svaté Ludmily sice na první pohled působí jako typicky gotická stavba, avšak jedná se o výtvor mnohem pozdější postavený v neogotickém stylu. Jeho základní kámen byl položen v roce 1888. Divadlo na Vinohradech je ještě mladší, začalo se stavět až v roce 1905.
Svým vzhledem tak náměstí, které se po dlouhá léta od svého vzniku nazývalo Purkyňovo, mate. Bazilika svaté Ludmily se tu začala stavět až v souvislosti se založením náměstí, ke kterému došlo v roce 1884. Předtím byste tady jen těžko hledali nějaké stavby, ulice či silnice. Bylo tu pole, na kterém rostlo obilí, a rybník, po němž se proháněly kachny, na což při svých prohlídkách upozorňuje i Dana Kratochvílová, která zájemce vodí po zajímavých a zmizelých místech staré Prahy.
A nešlo jen o toto náměstí. Neexistovalo ani náměstí Jiřího z Poděbrad, které následně vzniklo ve stejné době jako náměstí Míru. Celým tímto prostorem se do té doby totiž táhl jeden velký park nazývaný Kanálka. Ten byl složený ze zahrad a vinic a táhl se až do míst, kde dnes na Václavském náměstí stojí Národní muzeum. A právě odtud z Vinohrad tekl potok, který protékal prostředkem Václavského náměstí a na Můstku se vléval do malého rybníčku. Ten už dnes nikde neuvidíte, protože jeho tok je od pramene až po ústí veden podzemím.
Náměstí Míru bylo velkým krokem v modernizaci Prahy na konci 19. století. Krátce po založení náměstí byla totiž do té doby samostatná obec Královské Vinohrady připojena k Praze a stala se tak součástí hlavního města.
Od doby svého vzniku prošlo náměstí Míru mnoha úpravami. Byly zde instalovány tramvajové koleje a tramvajové vedení, cesty byly proměněny na silnice a silnice pak následně rozšiřovány. I přesto si toto náměstí jako jedno z mála v celé Praze zachovalo svůj typický ráz, jaký mělo už v době svého vzniku, o čemž svědčí i dobové fotografie.
Dnes je náměstí tepnou čtvrti Vinohrady, kam ústí mnoho důležitých ulic. Staví zde řada tramvajových i autobusových linek. Jen je škoda, že tu bývá mnohdy poněkud rušno. Bez lidí by si člověk krásu zdejších míst vychutnal ještě mnohem víc.
Zpracováno na základě:
