Článek
Národní muzeum se začalo stavět v roce 1885. Právě v této době Praha značně změnila svou tvář. Ve stejném období vzniklo například i náměstí Jiřího z Poděbrad nebo náměstí Míru s kostelem sv. Ludmily. Tato oblast nebyla do té doby zastavěná. Nacházely se tam z velké části vinice a parky. Stejně tak probíhala na konci 19. století i asanace Starého Města, při které byla většina původních budov zbourána. Zanikly tam úzké křivolaké uličky a dnes tam najdete široké ulice typu Pařížské.
Slavnostní otevření Národního muzea proběhlo v roce 1891. Na to, co tu dříve stálo, už se tak trochu pozapomnělo. Stála tu totiž naprosto unikátní koňská brána zakomponovaná do tehdejších městských hradeb. Ač to možná zní neuvěřitelně, vrchní částí Václavského náměstí, které se v té době nazývalo Koňským trhem, Praha končila.
Koňská brána, která stála v místech dnešní historické budovy Národního muzea, byla postavena spolu s Novým Městem pražským již za Karla IV. Jakmile se z města touto branou vyšlo, člověk se ocitl na Říčanské ulici vedoucí až do Sázavy. Dnes tuto Říčanskou ulici známe jako Vinohradskou třídu.
Jedna z prvních unikátních fotografií Václavského náměstí
Přestože Praha zažila za staletí své existence hned několik povstání a válek, brána všechny tyto pohromy ustála. A to i přesto, že při obléhání Prahy Švédy za třicetileté války se jejich vojska snažila dělostřeleckými palbami místní hradby zničit. V novověku brána sloužila jako celnice, kde se vybírala daň za dovoz potravin do města.
Koňskou bránu známe především z obrazů a kreseb, avšak ke konci její existence ji zachytilo i několik archivních fotografických snímků Václavského náměstí. Máme tedy představu o tom, jak vypadala. Tuto podobu však získala až v roce 1836, kdy byla přestavěna v empírovém slohu. Jak vypadala před přestavbou se nikomu zjisti nepodařilo.
Roku 1875 byl ale osud Koňské brány zpečetěn. V rámci rozšiřování města musela zmizet. Byla stržena spolu s hradbami, ve kterých byla včleněna. Než se přistoupilo ke stavbě budovy Národního muzea, došlo také ke značné úpravě Václavského náměstí. To totiž do té doby působilo venkovským dojmem. Z vinohradských vrchů sem stékal Vinohradský potok, který tekl prostředkem náměstí. Na Můstku pak ústil do malého rybníku. Vinohradský potok ale nezmizel, stále existuje, přestože ho nevidíme a nevíme o něm. Byl totiž už z Vinohrad sveden do kanalizace a protéká tak pod našimi kroky v podzemí.
Z Václavského náměstí zmizely stavby, které by nám dnes mohly připomínat naši dávnou historii. Odkaz našich předků musel ustoupit moderní době, která na konci 19. století udeřila na plno a nevratně tak změnila ráz celého našeho hlavního města.
Na unikátních fotografiích z konce 19. století si můžete všimnout, že za koňskou bránou se nenachází žádná zástavba, je tam pouze zeleň tvořící zmiňované parky a vinici. Nikde žádné ulice dnešních Vinohrad.
Zpracováno na základě:
