Článek
Josef Toufar se narodil v roce 1902. Cestu k bohu našel až ve svých 38 letech, kdy se stal knězem. Během války působil jako farář nedaleko Ledče nad Sázavou, po nástupu komunismu k moci byl ale přeložen do Číhoště. A tam došlo k osudnému okamžiku, který na první pohled vypadal tak nevinně, Toufara přesto stál život.
Psal se rok 1949 a vše nasvědčovalo tomu, že Toufarovo kázání bude jako každé jiné. Jenže pak se stalo něco, co vidělo asi dvacet lidí přítomných v kostele. Na oltáři se rozpohyboval kříž a během Toufarova kázání se několikrát pohnul. Sám farář si toho ale nevšiml. V Číhošti však takový úkaz, při kterém došlo k velkému naklonění půlmetrové kříže, přítomní lidé považovali za zázrak.
No a zvěsti o zázraku v Číhošťském kostele se začaly šířit jako lavina. Brzy o nich nevěděli jen místní obyvatelé. Začaly se šířit z vesnice do vesnice a nakonec i do měst. A do Číhoště se začali sjíždět lidé. Zpráva o kříži, který se naklonil na jednu stranu, pak se vrátil do původní polohy a naklonil se na druhou stranu, působila na věřící i zvědavce jako magnet. Všichni chtěli spatřit místo, kde k údajnému zázraku došlo.
Jenže tehdejší doba náboženství příliš nepřála. A komunisté v té době chtěli víru v Boha zdiskreditovat. A Číhošťský zázrak byl dokonalou záminkou, jak s tím začít. A toho mohli docílit jedině tím, že se farář Toufar přizná k tomu, že s křížem pohyboval sám a přizná tak manipulátorské praktiky církve. Jenže místní byli odhodlaní, že svého faráře budou bránit. Proto byla celá akce StB přísně tajná. Farář byl pod záminkou vylákán před faru, aniž by věděl, o co se jedná, a pak donucen nasednout do vozu. Následně byl vězněn ve Valdicích.
Tam probíhalo jeho každodenní mučení. Farář ale stále odmítal přiznat, že by se na údajném zázraku jakkoli podílel. Nelidské zacházení ho ale nakonec donutilo podepsat dokument, ve kterém se mimo jiné přiznal i ke zneužívání nezletilých chlapců. Následně podepsal i účelnou manipulaci s křížkem. A následovat měla rekonstrukce jeho podvodu, kterou si příslušníci StB měli natáčet na kameru. Jenže už při příjezdu do Číhoště farář sotva chodil a stěžoval si na velké bolesti. U oltáře pak zkolaboval a byl převezen pod falešným jménem do nemocnice na operaci, neboť se jednalo o prasklý vřed následkem zánětu pobřišnice. Bylo ale pozdě a Toufar toho dne zemřel. Lékaři museli zachovat mlčenlivost a Toufarovo tělo bylo uloženo do masového hrobu na Ďáblickém hřbitově. Tři roky pak trvalo, než se o jeho smrti dozvěděli příbuzní a obyvatelé Číhoště.
Teprve v 90. letech se celé věci dostalo nápravy. Bylo zjištěno, že texty, které Toufar podepsal, nebyly sepsány jeho rukou a že způsob, jakým měl podle nich pohybovat křížem, by v praxi rozhodně nemohl fungovat. To už ale jen těžko vrátí tomuto statečnému faráři život, který musel položit, aby se komunistům podařilo zdiskreditovat náboženství před tehdejším národem.
Zpracováno na základě:
