Hlavní obsah
Finance

Proč platíme nejvyšší daň z potravin v Evropě a měli bychom platit ještě víc?

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované.

Foto: Seznam.cz

Česká republika má smutné prvenství v nejvyšší dani z potravin v Evropě. Vyšší daň z přidané hodnoty na potraviny je totiž snadným příjmem státního rozpočtu, vždyť potraviny musí kupovat každý.

Článek

Srovnáme-li DPH neboli daň z přidané hodnoty v Evropě, zjistíme, že základní sazbu DPH nemá Česká republika zdaleka nejvyšší. Výše základní sazby daně v ČR je 21 %, ale například v Dánsku, Chorvatsku nebo Švédsku dosahuje tato daň výše 25 %. Jak ale uvádíme, jde o základní sazbu. Většina evropských zemí má ještě takzvanou sníženou sazbu DPH, která se uplatňuje na zboží zvláštní povahy. V některých zemí jsou takové snížené sazby dvě nebo dokonce tři, aby dostatečně odlišily danění konkrétního zboží a služeb v povaze k životu svých občanů.

Česká republika má takové snížené daně dvě. Jednu ve výši 10 % a druhou stanovenou na 15 %. A už tady jsme jedni z těch, kteří tyto snížené sazby mají v celé Evropě nejvyšší. Podle zákona o DPH však 2. snížené sazbě ve výši 10 % podléhá pouze základní zboží a služby jako je například voda, léky, výukové knihy a tištěná literatura, kadeřnictví a další zboží a služby.

Důležité je, že potraviny jsou u nás řazeny „pouze“ do 1. první snížené sazby DPH. Z každé potraviny, kterou tak zakoupíme, odvádíme 15% daň z přidané hodnoty. A to je nejvíce v celé Evropě. Ve většině evropských zemí, kde mají pouze jednu sníženou sazbu daně, je tato sazba dostatečně nízká, aby z potravin nebyla odváděna tak vysoká daň jako u nás, zároveň v zemích, kde existuje více snížených sazeb daně, patří potraviny často do té nejnižší nebo druhé nejnižší sazby.

Pro nás drahé potraviny, které tak v Česku kupujeme, jsou z části výsledkem toho, že odvádíme z každé potraviny do státního rozpočtu nejvyšší daň ze všech zemí v Evropě. A vláda hrozí dalším zvýšením první snížené sazby daně, ve které se u nás potraviny nacházejí, což by znamenalo další zdražení toho nejzákladnějšího, jídla.

A jak jsou na tom ostatní země v Evropě? Stačí se podívat na okolní státy. V Německu je na většinu potravin sazba daně 7 %, Rakousko i Slovensko mají shodně 10 %. V Polsku je od vypuknutí současné krize daň z potravin nulová. Nejsou to ale jen naši sousedé. Ve Francii je DPH na potraviny ve výši 5,5 %, v Itálii dokonce jen 4 nebo 5 %. Ve Španělsku s rokem 2023 snížili sazbu u některých potravin ze 4 % na 0 %.

Je opravdu až s podivem, jak se současná vláda snaží poslouchat Evropskou unii ve všem a za každých okolností. Prostě dělat to, co Evropská unie nařídí, ať vypadáme jako poddajný ministáteček, který poslechne na slovo. Ale co se týká evropské daňové politiky, z té si nebereme vůbec nic. Hlavně když vyšší daň z přidané hodnoty přinese více peněz od obyčejných a chudých lidí do státního rozpočtu. Zase bude z čeho utrácet. A když to na tento rok nebude stačit, tak se zatím zadlužíme a příští rok zvýšíme tyto daně zase. Co si ještě necháme líbit?

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Reklama

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz