Článek
Možná jste v posledních dnech zaznamenali zprávu ohledně letošní natality. Narodilo se nejméně dětí od počátku sledování (1784). Mnoho ekonomů a sociologů diskutovalo nad příčinami a řešeními, ale všem unikla pointa. Ve skutečnosti se dětí rodí stále příliš mnoho. Šokující? Pojďme si to vysvětlit.
Každá společnost je připravena přijmout a umožnit růst jen určitému počtu dětí a Česká republika je v tomto na evropském dnu. Dlouhodobě se nám nedaří pracovat s dětským potenciálem a umožnit mu rychlý a efektivní růst. Všichni si musí projít příšerně zdlouhavým a neefektivním školním systémem. Naopak jsme dobří v práci se znevýhodněnými žáky. Ale tato práce je jen kompenzační, nikoliv inovační.
Využijme toho, že se přirozeně rodí menší počty dětí než kdy dříve. Dopřejme jim kvalitní vzdělání, umožněme jim vycestovat a zaměstnejme je smysluplnou prací s vysokým ohodnocením. V minulém režimu jsme si vyzkoušeli, že pokud budeme národem mnoha sběračů brambor, nikam to nedotáhneme. Nepotřebujeme kvantitu, potřebujeme kvalitu. Pro naši zemi by bylo adekvátních 60 tisíc narozených ročně. A vše k tomu směřuje.
Měli bychom se tedy vydat opačným směrem, než řada expertů navrhuje. Měli bychom zrušit státní příspěvky, které mají populaci v uvozovkách motivovat k početí dítěte. Máme si skutečně dělat děti kvůli tomu, že dostaneme 300 tisíc? To nekompenzuje prakticky nic. Naopak to zvyšuje inflaci a prodražuje produkty určené k péči o dítě. O příspěvcích na bydlení v tomto kontextu ani nemluvě, to je jedna z hlavních příčin nedostupného bydlení.
Zrušme tedy všechny finanční stimuly k početí dítěte, zrušme veškerou ingerenci státu v tomto tématu. Nechť má dítě ten, kdo si jej může dovolit. A těmto dětem dejme skutečně kvalitní vzdělání. To bude koneckonců mnohem větší motivace mít děti než jakákoliv peněžní částka.
