Článek
Jsou všude. Neuniknete jim. Chcete si koupit chleba? Bez slevového kupónu v aplikaci, který srazí cenu o dva centy, ostrouháte. Rychle si spočítáte, že za rok je to skoro koruna a za celý život dvacet kaček. To už je skoro na pivo. Tak si říkáte — no co, stáhnu si tu aplikaci, má jen pár mega.
Pak je tu další obchod, kde berete paštiku. Bez aplikace jste za život bez dvou piv. A to je… smutné.
Tak si stahujete další aplikaci.
A nejsou to jen obchody.
Koupíte si tiskárnu a — světe div se — ovládá se přes aplikaci. Můj bratře v Kristu, já si chci jen vytisknout jídelníček. Chleba s paštikou. Nechci si kvůli tomu instalovat nějakou apku.
Pak přijdou na řadu další věci — lednička, holicí strojek, vysavač. K čemu, proboha, potřebuje vysavač aplikaci? Neřeknu, kdyby byl chytrý, jezdil si sám a objížděl nohy. Ale ne. Já vysávám drobky ručně a aplikace mi diktuje, jak to mám dělat. Kdo je tady pánem?
A když si pak člověk chce s dětmi ze školy v přírodě vyrazit na výlet do nejmenovaného města, a chce jednoduše koupit lístky na MHD, aby nikdo necestoval načerno — co myslíte?
Logické by bylo, že existují webové stránky. Zaplatím, lístky přijdou na e-mail.
Ale ne. Musíte si stáhnout aplikaci.
Ach jo.
A já se ptám: proč? Proč všude chtějí apku?
A odpověď není složitá, což je vlastně ještě horší. Aplikace jsou nástroje sledování. Šmírování. Sběr dat.
Ale není to už zbytečné? Vždyť už o mně všechno víte. Co ještě chcete zjistit? Kolik mám v lednici vajec?
Byl bych radši, kdybych mohl někam zajít, všechno jim upřímně říct, dát všechny údaje najednou — a mít pokoj. Žádné další aplikace.
Co si o tom myslíš ty? Máš rád aplikace? Napiš mi, jestli vážně jo. Protože nevěřím.
Tyglík se loučí.
