Článek
Představte si, že si koupíte za obrovské peníze akcii. Ta pak neroste na hodnotě, ale naopak – je nutné k ní přikupovat další podpůrné akcie a postupem času se její hodnota rozplývá.
To je nákup a údržba auta. A přesto někteří šílenci přesně takto investují své těžce vydělané peníze.
Dobrá, říkám si, tak asi z toho mají nějakou radost. Ta věc jim přináší to, co jsem nepocítil již několik let – potěšení.
Taky mám řidičák a nemálo jsem pořídil, ale potěšením bych to tedy nenazval.
Je potřeba furt na něco dávat pozor, furt něco kontrolovat.
Když se při řízení rozpovídám o kolapsu doby bronzové, jsem najednou jedním kolem ve škarpě.
Zaposlouchám se do libých tónů nějaké vypalovačky, louděné kytarou za zenitem stárnoucí rockové hvězdy – a už najíždím do protisměru. A to i přesto, že jsem na dálnici.
Když si chci zdřímnout, spolujezdci mě budí svým hrozivým jekotem.
Naposledy, když jsem si při řízení četl, byl jsem pokutován od policajtů.
Takhle někdo opravdu rád tráví čas? Tohle někoho baví? Nemůžu v podstatě nic – jenom hlídat si cestu, pruh, jet správnou rychlostí. Neužívat si pořádně krajinu.
Proč, když existuje nadřazená forma dopravy? Hromadná doprava.
Stojím v zácpě v autě a horší situace už je jenom jít za někým, kdo jde o trochu pomaleji než vy, ale ne tak moc, abych ho předešel, aniž bych vyvinul neobvyklou rychlost chůze.
Stojím takto v autobuse a můžu si v klidu číst nebo si psát, pustit hudbu, obtěžovat spolujezdce svým výkladem o kurfiřtech Svaté říše římské či si zdřímnout.
Někdo třeba namítne: „No ale v tom buse bych strávil hodinku, zatímco v autě čtyřicet minut.“ Aha.
No a já na to namítnu, že já jsem strávil čtyřicet minut čtením – a tedy jsem lepším člověkem, než jsem byl. Zatímco ty jsi dělal kulový a jsi stále stejná nula.
Může mi prosím v komentářích někdo vysvětlit, co je dobrého na autech?
A to ani nemluvím o tom, že zavánějí vzduch, všude jich je jako drog na festivalu, člověk se jim musí vyhýbat.
A ne, nejsem cyklista. Kola nesnáším ještě víc – ale o tom snad příště.
