Článek
Jedním z nich je právě uklízení. Dlouho jsem se u něho vztekala, smlouvala s ním, bojovala, dřela nebo vyjednávala. Ale nic nepomohlo. A jak se říká. Pokud chceš s něčím pohnout, změň svůj přístup.
Začala jsem přemýšlet nad funkčním způsobem, jak bych si od uklízení mohla ulevit, ale přitom bylo vše hotové. Jen tak ve zkratce musím podotknout, že manžel jako uklízečka naprosto nepřipadal v úvahu, děti byly ještě malé a paní na výpomoc byla nad naše finanční možnosti.
Rozhodla jsem se proto do našeho domu zavést princip minimalismu. Odlehčil nejen naše kognitivní zatížení z velkého množství neustále se povalujících věcí, ale také i naši peněženku. Doufala jsem, že i zmizí zátěž, která vás lehce týrá tím, jak musíte něco někam neustále přenášet; hledat nový prostor, kam to uskladnit; skládat, třídit a tak dál.
Skočila jsem po tom po hlavě. Přišla jsem s radikálním a riskantním tahem. Postupně jsem vyházela přes polovinu věcí z celé naší domácnosti. Někde šlo skoro všechno, něčeho jsem se samozřejmě tak lehce prozatím vzdát neuměla.
Psychické zdraví zajásalo vícekrát!
Věci jsem většinou prodala nebo darovala. V menší míře vyhodila. Byla jsem kolikrát až překvapená, co to doma všechno máme. V tom velkém množství jsem totiž ztrácela přehled. Máme velký rodinný dům: přízemí a dvě patra. Zašít se všude dá opravdu hodně věcí. Navíc nehromadíte jenom vy, ale i ostatní členové domácnosti.
Mákla jsem si. Bylo to jak jedno velké stěhování. Za pár měsíců byla patrná změna. Ta úleva byla neuvěřitelná. Skoro jako bych začala létat. Naprosto chápu, že vás může minimalismus pohltit a už nepustit.
Od té doby jsem vyřazovala ještě několikrát. Člověk si zvykne nepotřebovat. I když je pravda, že už mám naučený princip nepořizovat tolik zbytečností, které bych později musela vyřazovat.
Osobně bych nikdy nešla do extrému, kdy by mi to bylo nepříjemné. Nebo někomu z rodiny. Rovina mezi „mít zbytečnosti“ a „mít nedostatek“ může být u každého někde jinde.
Jaké jsem vypozorovala výhody:
- Získáte lepší přehled o tom, co vlastně doma máte.
- Úklid věcí vám nezabere tolik času.
- Věci pro vás získají jinou hodnotu.
- Všeho je míň, lépe se „dýchá“.
- Když je málo věcí, „okolí“ tolik neremcá, když si má po sobě uklidit věci.
- I když všechny hračky nebo třeba oblečení vyházíte ze skříní. Už nikdy to nebude mít takový efekt nepořádku jako dřív.
- Získáte čas na plno jiných aktivit.
- Výrazně se uleví i chaotikům, kteří neumí udržet pořádek.
- Neutrácíte tolik peněz, protože už tolik věcí nechcete nebo nepotřebujete.
- Prodej vyřazených věcí velmi pomůže rodinnému rozpočtu.
- Z darování vyřazených věcí máte dobrý pocit.
- Jste spokojenější a klidnější.
- Učíte děti, že je možné být šťastný i s malým počtem věcí.
Jaké jsem vypozorovala nevýhody:
- Věci se rády vrací.
- Je nad tím špatná kontrola hlavně za předpokladu, že ne všichni členové rodiny sdílí vaše nadšení pro věc.
- Snížíte-li větší množství oblečení, je pravděpodobné, že budete muset častěji prát.
- Okolí bude často dělat vtípky o tom, že Vás vykradli nebo navštívili exekutoři.
Samozřejmě kladů i záporů je mnohem více. Tyto se mi za týden, kdy jsem nad tím kvůli psaní článku přemýšlela, podařilo vymyslet.
Jsem ráda, že jsem se do tohoto lehce riskantního kroku pustila. Úklid domácnosti se velmi zefektivnil a i ostatní členové rodiny se do něj více zapojili. Pokud mají například jeden svůj hrneček a jednu skleničku, hlídají si ji a i umývají.
Teď ještě vymyslet, jak uprosit podlahu, aby se čistila sama nebo aby okna zůstala stále průhledná…
Pokud se pro něco podobného rozhodnete, rozhodně držím palce! 😊
