Článek
Jako prvňáčci na začátku devadesátých let jsme se učili, že pohoří, ve kterém žijeme, se jmenuje Českomoravská vrchovina nebo také Českomoravská vysočina; že je to totéž. Dnes už to úplně neplatí.
Hraniční kámen mezi Čechami a Moravou u Žďáru nad Sázavou od místního umělce Michala Olšiaka
S názvem Českomoravská vysočina přicházejí odborníci ve 30. letech 19. století. Názvosloví se ale časem mění. Slovo vysočina se stalo souhrnným označením pro pahorkatiny, vrchoviny a hornatiny a naše lesnatá krajina, rozkládající se na hranici mezi historickými zeměmi Čechami a Moravou, se proto přejmenovala na Českomoravskou vrchovinu.
Je to největší horopisný celek v ČR, lidově pojmenovaný jako Vysočina, a rozkládá se na celém území Kraje Vysočina, kterému se zkráceně také říká Vysočina. Doufám, že v tom nemáte zmatek. Českomoravská vrchovina zasahuje kouskem i do sousedních krajů – Jihočeského, Jihomoravského, Pardubického a Středočeského. Správný pravopis našeho kraje je Kraj Vysočina, což platí od 1. srpna 2011.
Jeřabiny, jeden ze symbolů Kraje Vysočina
Na úvodní fotografii vidíte kostel Nejsvětější Trojice v obci Kameničky, která leží v kraji Pardubickém a je součástí Českomoravské vrchoviny, lidově Vysočiny. Malíř Antonín Slavíček zde namaloval slavný obraz U nás v Kameničkách a právě podle něj se jmenuje tento profil – U nás na Vysočině.
Nyní bych vám ráda předala pár tipů na moje oblíbená místa na Vysočině. Kdybyste se mnou cestovali přes Křižanov, pravděpodobně bych vás neušetřila výkladu o tom, že zde kdysi žil byl pan Přibyslav, otec svaté Zdislavy, který pojal úmysl založit klášter ve Žďáru, ovšem se smrtí na jazyku musel svůj záměr předat svému zeti, panu Bočkovi, který jej léta Páně 1251 uskutečnil. Bývalý klášter, dnes zámek rodiny Kinských ve Žďáru nad Sázavou je tak rozlehlý a má tak bohatou historii, že by to vydalo na mnoho set popsaných stránek.
Dům Jaroslava Haška pod hradem v Lipnici nad Sázavou
Knihomolové ocení, že u nás na Vysočině můžete cestovat po stopách mnoha spisovatelů. S Lipnicí nad Sázavou je spojen Jaroslav Hašek, který zde psal Osudy dobrého vojáka Švejka. V Jimramově se narodili bratři Mrštíkové, autoři strhujícího dramatu Maryša. A slyšeli jste o vesničce Matějov? Oblíbený spisovatel a ilustrátor Josef Lada tu strávil několik týdnů dovolené a byla to jeho první velká cesta. Píše o tom ve svých pamětech – Kronika mého života.
Ve vsi Tasov žil moravský kněz, básník a spisovatel Jakub Deml. Některé motivy z jeho díla najdete v melancholickém filmu Zapomenuté světlo, kde hlavní roli faráře Holého ztvárnil Bolek Polívka a hraběte Kinského si zahrál skutečný hrabě Antonín Kinský. A pamatujete na dokumentární cyklus Šumná města, kterým provázel architekt David Vávra? V dílu nazvaném Šumné Horácko je k vidění jedna z tasovských pamětihodností, vila Jakuba Demla, postavená v tzv. národním stylu, který představoval závěrečnou fázi české kubistické architektury. Básníka samotného si v dokumentu zahrál potomek jeho rodu, přesněji řečeno jedné z vedlejších větví ve vztahu k Demlovi, přičemž je zde pozoruhodná podoba těchto dvou mužů.
Podzimní mlha nad Velkým Dářkem, největším rybníkem Vysočiny
Krajina Vysočiny je zvlněná, střídají se lesy, louky, pole a po vedlejších silničkách se dostanete na odlehlá místa, kde si užijete čerstvého vzduchu a klidu. Jedním z takových míst je vesnička Kladruby u Libice nad Doubravou, kterou patrně založili dřevorubci. Najdete tu hasičskou zbrojnici se zvoničkou, novodobý menhir, starosvětská stavení a řadu prvků drobné architektury. Podobně roztomilá je vesnice Radostín u Velkého Dářka.
Někdy vás k zajímavostem, aniž byste to plánovali, dovedou objízdné trasy. Takhle jsem poprvé navštívila Kralice nad Oslavou, kde se odehrál důležitý okamžik pro český věřící lid, neboť zde byl roku 1579 vytištěn první díl Bible kralické. Toho horkého zářijového dne, kdy hic byl jako na prašivky a já se plahočila po objížďkách z posledních sil, najednou vidím, že jedu kolem Památníku Bible kralické!
Kultury se dá na Vysočině užít taky spousta. U nás doma máme nejraději srazy veteránů v červenci, srpnu a v září, které se konají ve Světnově, Svratce a Sobíňově. Možná jste už také nějaký navštívili. Jak to na takovém srazu vypadá, dočtete se zde.
PS: Naše krasavice, naše Hvězda Vysočiny
Hezký den přeje Lenka z Vysočiny.
- - - - -
Zdroje:
Jazyková příručka <https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=188#nadpis4>
