Článek
Přitom rok 2025 ukazuje, že i smrt – nebo spíš právo rozhodnout o svém odchodu – se dostává do veřejné diskuse.
Politici otevírají citlivé téma
Téma smrti se v předvolební kampani jedné politické strany objevilo ve volebním programu, a to konkrétně s návrhem legalizace asistované sebevraždy. Někteří tomu oponují, jiní přikyvují…
Je to posun, protože i tato témata je potřeba otevírat? Nebo jde jen o předvolební lákadlo?
Ústavní soud: když se teorie potkává s praxí
V červenci 2025 se Ústavní soud zabýval konkrétní žádostí o aktivní eutanazii. Soudci připustili, že právo rozhodnout o vlastním konci může být součástí práva na tělesnou i duševní integritu. Zároveň ale upozornili, že je nutné dávat pozor na lidi v zranitelné pozici, aby nebyli pod tlakem okolí.
V jiném případě požádal invalidní důchodce o možnost eutanazie. Neuspěl – soud připomněl, že dnešní české zákony takovou možnost nedávají.
Odborníci varují před riziky
Národní rada osob se zdravotním postižením ČR se k návrhu zavedení eutanazie vyjádřila velmi kriticky. Upozorňuje, že legalizace eutanazie může představovat vážné riziko pro nejzranitelnější skupiny obyvatel, jako jsou lidé se zdravotním postižením a senioři. NRZP zdůrazňuje, že místo ukončení života je třeba se zaměřit na důstojnou a dobře organizovanou paliativní péči. Podle ní je nezbytné chránit život, a ne ho ukončovat.
A co my, obyčejní lidé?
Debata se vede hlavně v politice, u soudu nebo mezi odborníky. Nám ale často zůstává otázka: „Co bychom vlastně chtěli my?“
Samotný způsob, jak jednou odejdeme, ovlivnit nemůžeme. To, co po nás zůstane, ale do určité míry ovlivnit lze – například prostřednictvím závěti. Překvapilo mě, že ji lze stále sepsat i doma, vlastnoručně, bez pomoci notáře. Nemusí jít o nic složitého, stačí jasně vyjádřit, co považujeme za důležité.
Eutanazie zůstává zatím pouze tématem diskuse. Nedokážu říct, jaké řešení by bylo nejlepší a jaká rizika by s sebou přineslo. Možná až čas ukáže, jak se společnost k této otázce postaví a co bude považovat za správné.
Zdroje:
