Skromná a oddaná Kateřina Aragonská

Král měl 3 syny. Tak začíná pohádka s dobrým koncem. Ovšem často se stává, že král nemá žádného syna. A konce pak bývají všelijaké.

Král Jindřich VIII. Tudor neměl žádného syna (myšleno s první ženou, pozdějšího Edvarda VI.měl až s třetí ženou) zato měl 8 žen. Nejznámější je jistě Anna Boleynová, prý krasavice inteligentní , která snad zapříčinila odklon krále od katolické církve. O lásce krále k Anně bylo napsáno nespočet romány a natočeno několik filmů.

Ale první a nejdéle úřadující manželkou byla Kateřina.

Kateřina (Catharina) Aragonská se narodila 16. prosince 1485 v Alcará de Henares Isabele I. Kastilské a Ferdinandu II. Aragonskému. Nutno dodat, že Isabela byla skutečnou vládkyní nikoliv jen královskou manželkou. Dětství malé Cathariny bylo celkem idylické, samozřejmě podřízené zodpovědnosti k budoucímu sňatku s nějakým evropským vladařem. Katolické náboženství bylo ve Španělsku pevně ukotveno a také Catharina byla v tomto směru vychovávána.

Ve 3 letech byla zasnoubena nejstaršímu synu anglického krále Jindřicha VII. Arturovi (jméno dostal po bájném Artušovi, neboť Jindřich VII. snil o tom, jak založí mocnou tudorovskou dynastii pod jejíž vládou se Anglie stane silnou zemí). Další její výchova byla zcela podřízena budoucnosti dobré a silné anglické královny.

Catharina odjela do Anglie a roku 1501 se stala Arturovou ženou, princeznou z Walesu. Již během svatby by Arturův bratr Jindřich zcela oslněn Kateřininým zjevem. Už se nedozvíme, zda krásný, mladý, vášnivý Jindřich byl oslněn její krásou nebo jen žárlil na všechno, co měl jeho bratr, budoucí král. Nicméně i Kateřina si ho všimla. Artur bohužel nedostál svému jménu, ačkoliv byl chytrý, velice vzdělaný, byl taky fyzicky slabý a často nemocen. Pouhých 5 měsíců po svatbě zemřel. Historikové se stále přou, zda byl svazek naplněn či ne.( Tato otázka stála u zrodu anglikánské církve, neboť budoucímu Jindřichovi VIII. se nejdřív hodilo, když Kateřina tvrdila, že svazek naplněn nebyl, později použil možnost, že naplněn byl jak důvod pro anulovaní manželství. )

Po Arturově smrti byl Kateřinin osud velice nejistý. Tchán se k ní již nechoval tak laskavě a velkoryse jako dřív. Nevěděl co s ní, ale rozhodně nechtěl jejímu otci vrátit věno. Kateřina zůstala na anglickém dvoře. Je zajímavým faktem, že v roce 1507 se stala velvyslankyní Aragonské koruny v Anglii, což byl první případ ženy v této funkci v Evropě.

Po smrti tchána se roku 1509 provdala za Arturova bratra, nyní Jindřicha VIII. Ten požádal papeže o dispens z důvodu nenaplnění předchozího Kateřinina sňatku. (Jindřichovi se zřejmě dopisování s papežem zalíbilo, neboť posléze strávil mnoho času se žádostmi o anulování svého manželství.)

Manželé se na začátku zcela jistě vášnivě milovali a Jindřich obdivoval Kateřininu inteligenci, vzdělání a schopnosti. O tom svědčí mimo jiné fakt, že během královy vojenské mise do Francie ustanovil Kateřinu regentkou. A byla to ona, která během královy nepřítomnosti roku 1509 porazila skotskou invazi v bitvě u Floddenu.

Bohužel manželský život byl těžce poznamenán Kateřininou neschopností porodit mužského potomka (osobně si myslím, že zdravotní problém byl na straně Jindřicha. Ten ač měl tolik manželek a milenek, zdravých potomků měl velice poskrovnu). Po mnoha potratech a zemřelých dětech porodila pouze jednu dceru doživší se dospělého věku, pozdější královnu Marii I.zvanou Krvavá, první opravdovou panovnici Anglie.

V roce 1526 se Jindřich zamiloval do Anny Boleynové (možná taky do možnosti mít syna) a tím byl Kateřinin osud zpečetěn. Nastalo dlouhé období dopisování si s papežem ohledně anulování sňatku, které skončilo založením anglikanské církve, jelikož papež Klement II. anulování odmítl.

Roku 1533 prohlásil Parlament na žádost krále manželství neplatným, čímž se stala jediná dcera Marie nemanželskou.

Kateřina neplatnost manželství nikdy neuznala, jako věřící katolička a matka, která chtěla zachovat královská práva pro svou jedinou dceru jinak ani nemohla.

Jistě, kdyby neplatnost uznala, mohla si příjemně žít na svých hradech jako později chytrá Anna Klevská, ale její víra a výchova jí to nedovolily.

Jelikož stále byla příbuzná mocného španělského krále, Jindřich ani na naléhaní neoblíbené a ctižádostivé Anny Boleynové se nikdy neodhodlal se Kateřiny zbavit. Nutil ji stěhovat se z hradu na hrad, neustále snižoval její apanáž a počet služebnictva. Nařídil oslovovat ji princeznou Waleskou, vdovou po Arturovi. Hlavně jí nedovolil se stýkat se svou dcerou Marií, kterou na jeho žádost Parlament prohlásil nemanželskou. Po několika letec utrpení a boje za své manželství Kateřina zemřela na hradě Kimbolton 23. května 1536 v padesáti letech. Až do konce se podepisovala jako královna a někteří poddaní ji tak i přes přísný zákaz oslovovali.

V mnoha knihách a filmech je Kateřina ztvárňovaná jako nehezká, starší manželka bojovného mladého krále ( byla starší o 6 let, ale mnozí autoři to popisují jako půlstoletí).A Anna Boleynová jako krasavice přenádherná (a tady autorům šest prstů zas tak moc nevadí), kvůli které král založil novou církev. Pravda je zřejmě jako vždy někde mezi. Krásný pohled na Tudorovské královny popsala Alison Weirová ve svých knihách psaných vždy z pohledu královny, o které zrovna píše. A tak se stane, že stejná situace je v různých knihách popsána různě, podle toho, kdo ji popisuje. A v tom je ta krása.