Článek
DELEGOVÁNÍ pravomocí ve firmách.
Když necháte svým podřízeným prostor, aby něco vytvořili sami, tak se velice často odvděčí loajalitou a spoustou nápadů, které bychom sami ani nevymysleli.
Příběh je z jedné velké firmy a vypráví ho její majitel.
Nedávno jsem se zeptal jednoho našeho pracovníka zeptal, jak si vede jakýsi nový zaměstnanec. „Bude to schopný borec,“ odvětil, „ale zatím je to příšerný. Musím věnovat 5 hodin tomu, co bych sám zvládl za 5 minut.“
V této jediné větě se odráží:
– Nejzávažnější blokující faktor v delegování pravomocí, je to, že trvá, než někoho naučíme TO, co je pro nás tak snadné.
– Neoprávněné podceňování podřízených.
– Potřeba udržet si zacvičené zaměstnance, kteří již hodně věcí znají.
Důvod, proč se některé podniky příliš nerozvíjejí, je, že nechtějí investovat čas do nováčků a raději „si manažeři vše udělají sami“.
Naštěstí výše zmíněný pracovník jasně chápal logiku delegování pravomocí, protože věděl, že tato časová investice se mu vrátí za nějaký čas, kdy mu tento nováček ušetří spoustu času svojí samostatností.
Skutečně jsem si jistý, že mnozí manažeři nechápou, že jestliže někoho naučí svoji práci, kterou provádějí sami, tak získají mnohem více času na důležitější úkoly.
Takoví manažeři se ale většinou nedostanou na špičková místa, tráví spoustu času plněním povinností, které mohl zvládnout někdo jiný, a proto jsou tak nepostradatelní v těchto svých funkcích, že vlastně ani nemůžou povýšit na významnější posty.
Lidé, kteří pro Vás pracují, když budou svoji práci dělat s nadšením, tak zvládnout vykonat tolik dobré práce, že tomu nebudete věřit.
