Článek
Jak skrblík obsadil Ameriku. Pokud si projdete životopis Sama Waltona, tak zjistíte, že by se lehce dal nazvat skrblíkem. Zakladatel maloobchodního řetězce Wal-Mart jezdil starým autem a v restauracích zásadně nedával spropitné, ale jeho prodejny obsadily USA tak dokonale, že konkurence byla proti nim bezmocná.
Jak to udělal? Když byl Walton po skončení 2. světové války demobilizován, sebral všechny své úspory, ještě si peníze půjčil a koupil si franšízu obchodu se smíšeným zbožím Franklin Stores.
Dařilo se mu, protože se řídil zásadou „malé marže, velký objem“. V 60. letech provozoval už 9 prodejen, ale neuspokojovalo ho to. Odešel z Franklin Stores a založili s bratrem první diskontní obchod z budoucí sítě Wal-Mart. Diskontní prodejny ale už ve většině velkých měst byly. Byl tu však venkov s malými městy, kam se zatím řetězce nehrnuly. A tak se, místo, aby utrácel peníze za boj s konkurencí, vydal obsadit „panenskou půdu“. Když se konkurence diskontních řetězců začala zajímat, jak může Wal-Mart růst třikrát rychleji než ona, s překvapením zjistila, že ho na jeho území nemůže následovat. Walton si vybíral města jenom tak velká, aby uživila jeho prodejnu, ale už ne žádnou jinou, takže se velkým prodejnám nevyplatilo se s ním přetahovat o relativně malý trh. Jenom taková strategie by ale na obsazení venkova nestačila, Walton chtěl, aby Wal-Mart byl nejen levnější, ale také nejlepší. Bylo třeba přizpůsobit se mentalitě lidí. Proto například „zavedl“ pracovníky, kteří zdraví nakupující ve dveřích, pomáhají jim uložit nákup do tašek a donesou ho do auta. Prostě nabídl lepší služby, které jiné obchody nenabízely. Chtěl šetřit, kde se dalo, ale šetřil tam, kde to zákazníci nevidí. To, že dnes má téměř všechno zboží čárový kód, aby se dalo rychle odbavit na pokladně, je v podstatě zásluhou Sama Waltona. Ušetřil tím čas i peníze. Proto byl také daleko napřed ve využívání počítačů, sdílení dat, automatizované logistice.
Zastavme se ještě u platů, Walton své zaměstnance nepřeplácel. Přesto jeho prodejny fungovaly a fungují lépe než u konkurence. Proč? Zase takový jeden geniální tah. Pokladní, které jen načítají čárové kódy zboží, nemusí být kvalifikované, a tím tedy lépe placené. „Živým“ faktorem pak mohou být laciní brigádníci nebo studenti, protože hlavní náplní jejich práce je ochota a úsměv. A jak ještě ušetřit? Dejte zaměstnancům podíl na zisku. Wal-Mart má tak kolem dvou milionů motivovaných společníků, vyplácených podle toho, jak se firmě daří. Waltonovou zásadou tedy bylo šetřit na provozu, ale nešetřit na faktorech, které ovlivňují spokojenost zákazníka. Úsměv nic nestojí, říkal Sam Walton. WAL-MART SE I DNES ŘÍDÍ „TŘÍMETROVÝM“ PRAVIDLEM, KTERÉ ŘÍKÁ: „SLIBUJI, ŽE JAKMILE SE PŘIBLÍŽÍM NA TŘI METRY OD ZÁKAZNÍKA, PODÍVÁM SE MU DO OČÍ, POZDRAVÍM HO A ZEPTÁM SE, ZDA MU MOHU POMOCI.“
#UzdravujemeFirmy
#JsmenaČíslazlepšímetaVaše