Článek
ROZHODNOST:
Poučný příběh, který se mi stal. Byl jsem kandidátem do veliké firmy na pozici v Marketingu. Juniorská pozice, neměl jsem zkušenosti. Proti mně se posadili dva cizinci, takže pohovor probíhal v angličtině, takže jsem se tenkrát docela potil, tak dobře jsem anglicky neuměl. Standartní otázky, až na závěr pak přišla lahůdka.
Co byste dělal, kdybyste byl vedoucí oddělení a měl jste přijmout nového pracovníka? Máte před sebou 7 kandidátů, z nichž všichni mají zhruba stejné vzdělání, stejný věk, stejné zkušenosti a jsou mezi nimi velice malé rozdíly. V principu jsou všichni skoro stejní.
Docela jsem si lámal hlavu, říkal jsem si co bych na to měl odpovědět, zpochybňoval, zda si kandidáti mohou být takto podobní a docela jsem se v odpovědi zamotal. Oba cizinci mlčeli a nechali mne v tom ‚“vykoupat“. Byl jsem z toho docela rozhozený, nerozuměl jsem důvodu té zkoušky. Na pozici mne nevybrali a já to za pár týdnů diskutoval se svým chytřejším kamarádem, co by na to řekl a on by s tím bleskově hotový.
Vybral bych si kandidáta číslo 5. Ptám se „A proč by sis vybral číslo 5?“
Protože mi je číslo 5 nejsympatičtější a když jsou všichni stejní, tak je to na Tvém rozhodnutí a nemůžeš vybrat špatně. mi odpověděl.
Pochopil jsem, že otázka byla ve firmě na to, jak se dokážu rozhodnout a nic jiného tam být nemohlo.
Takže když nemáte dost podkladů pro rozhodnutí, tak se nebojte rozhodnout, i když uděláte rozhodnutí špatné, tak je lepší než přešlapovat na místě a neudělat rozhodnutí žádné.
