Článek
Stalo se mi před pár týdny, že jsem se šel podívat do hospody na fotbal. Občas sedávám u stolu „štamgastů“ a poslouchám diskuze o různých tématech, ale většinou se do toho moc nepletu. Tenkrát to ale dopadlo jinak.
Seděl tam chlápek, v lehce podroušeném stavu, v montérkách, na lístku „plot z čárek za pivo“ a nějak jsem se mu zalíbil a chtěl si povídat. Nějak tyhle typy přitahuju, asi si myslí, že mojí hlavní touhou je si s nimi povídat. Neměl jsem moc náladu se s ním bavit, ale nechal jsem ho, nechtěl jsem být „nezdvořilej“, tak chvíli něco povídal a nakonec jsme došli k mému sousedovi, kterého oba známe.
Soused je hodně úspěšný chlap, hrozně slušný, vzdělaný a neuvěřitelně pracovitý člověk a tenhle „hospodský týpek“ se do něj začal docela navážet, že „ten pracháč“ svoje peníze „určitě ukradl“, že měl „určitě štěstí“, že byl „ve správný čas na správném místě“ atd.
Tak jsem podotkl, že ten „pracháč“ většinou jezdí domů kolem 21 hodiny z práce, ještě doma pracuje a často jezdí do práce i o víkendech.
Odpovědí mi bylo: „Pch, to já bych taky jezdil za ty peníze.“ Tak jsem se ho zeptal: „Kolik máš dneska piv?“ „Asi 12 kousků,“ odpověděl. Tak mu říkám: „Ten pracháč pracuje večer, když ty piješ pivo a pak pracuje brzy ráno, když ještě vyspáváš opici. Co myslíš, kdo si více zaslouží tyhle velký peníze?“
To, že byl docela naštvaný, je vám asi jasný, ale toho týpka jsem v týhle hospodě už nikdy neviděl.
Co myslíte, šel studovat, aby dohnal „toho pracháče“ a zvýšil svoje pracovní úsilí nebo změnil jenom hospodu?
Uzdravujeme Firmy
Jsme na čísla, zlepšíme ta vaše!
