Článek
Říkám tomu Princip řízené střely. Když je řízená střela programovaná, tak ji naprogramují vždy pouze na jeden jediný cíl a pak ji vyšlou. Představte si, že by tato střela byla navigována na dva nebo více cílů. Co myslíte, co by se asi stalo? Já si myslím, že zcela určitě by netrefila vůbec nic.
Tak je to i s námi, když nemáme jasný cíl a „tříštíme síly na více úkolů“. Nevíme, co máme udělat dříve a pak nic z toho, co jsme si předsevzali, se nepodaří dosáhnout.
Já, když mi bylo asi 20 let, tak jsem nastoupil do práce. Bylo to relativně chvíli po revoluci a líbily se mi knížky, které řešily správné cíle v životě, motivovaly k pozitivnímu myšlení atd. Taky se v nich hodně psalo, že nemáme tříštit svoji pozornost mezi příliš mnoho věcí, pak je často spousta věcí „rozpracovaných“, ale málo „hotových.“
Tak jsem si určil pár důležitých oblastí, v kterých jsem se chtěl zlepšit a na ně jsem se zaměřil. Věděl jsem, že abych byl úspěšný v obchodě, tak musím mluvit dobře anglicky, a tak jsem se na angličtinu doslova „vrhnul“. Slíbil jsem sám sobě, že se každý den budu učit. Opravdu se mi to dařilo a měl jsem dost disciplíny na to, abych svůj slib dodržel. Každý den jsem otevřel angličtinu nebo anglický časopis a četl jsem si anglicky nebo se učil slovíčka. Někdy jsem se učil 5 minut a někdy hodinu podle nálady.
Jsem docela extrovertní, tak jsem při cestách Prahou i pomáhal cizincům, kteří bloudili Prahou a radil jsem jim s cestou k památkám, na dopravu, k letišti atd. prostě jsem chtěl hlavně mluvit anglicky, abych dosáhnul co nejlepší úrovně.
Musím říci, že mi tento zvyk, kdy jsem se zaměřil na jeden hlavní cíl, hrozně pomohl a když si vezmete v úvahu, že jsem se učil celkem třeba 350 dnů x v průměru 30 minut denně, tak jsem za rok věnoval studiu angličtiny skoro 180 hodin.
Vytrval jsem takto asi 4 roky a dobrá angličtina byla jedním z důvodů, proč mne následně přijali do Kraft Foods, kde jsem byl hrozně spokojený. Věnoval jsem angličtině úsilí a pak jsem byl odměněný.
#UzdravujemeFirmy
#JsmenaČíslazlepšímetaVaše
