Článek
Podle jedné teorie měli nacisté část svého nashromážděného pokladu v poslední fázi války poslat z Berlína do Argentiny. Několik beden s cennostmi a dokumenty pak putovalo i přes naše území. Jenže frontové linie se přibližovaly a brzo z jejich sevření nebylo úniku. Velitel ženistů SS v Hradišťku u Prahy, jistý generál Emil Klein, proto vydal rozkaz bedny s pokladem zakopat do štol u nedalekého vrchu Medník.
Místní starousedlíci dodnes vzpomínají, jak je pak po válce přijeli vyzvednout Američané. Údajně odvezli 32 velkých beden s různým obsahem. Na uzurpaci spojenců si tehdy stěžoval prý i ministr zahraničí Jan Masaryk a požadoval vrácení odvezeného nákladu. Ukořistěné bedny, které měly obsahovat i archiv K.H. Franka, Američané snad na naléhání Masaryka opravdu vrátili. Úředníci ministerstva pak jednotlivé části archivu několik dní skládali na nádvoří Pražského hradu.
Existence a osud zbytku pokladu ale zůstal nejasný. Našli Američané i ono zlato a tajné dokumenty? Zatajili je? Nebo je prostě jen neobjevili? Jisté je jen to, že právě kauza „amerických beden“ zažehla ve spoustě lidí naivní důvěru v to, že spojenci po válce neodvezli všechno; že by se v bednách mohl snad skrývat originál paktu Ribbentrop-Molotov, nebo dokonce možná samotná Jantarová komnata.
Bujný začátek devadesátek a návrat ztracených duší
V roce 1991 vyšel v novinách článek o jistém Helmutu Gaenselovi, americkém Němci, který se chystá vyrazit do oblasti okolo Štěchovické vodní nádrže. Gaensel byl po válce vězněn ve Valticích. A to ve stejné době, kdy tam pobýval také generál Klein. Právě od něj se sudetský Němec měl dozvědět detaily o pokladu. Když byli oba roku 1964 propuštěni, přesvědčil Gaensel o pokladu i StB. S vidinou zisku pokladu vyslali komunisté Gaensela za Kleinem do Německa. Jenže jejich plán jim nevyšel. Gaensel emigroval.
Generál ženistů a příslušník SS Emil Klein. To on byl údajně strůjcem ukrytí nacistického pokladu v lesích u Štěchovic.
Po revoluci se odhodlaně vrátil. Bez okolků všem tvrdil, že se v kopcích nad Štěchovicemi nachází zbytek nacistického pokladu, a že ho za pár týdnů bez problémů najde a vyzvedne. Své teorie dokládal nejen osobním kontaktem s Kleinem, ale také dobovými svědectvími lidí, kteří viděli nacisty odnášet bedny do lesa, slyšeli výbuchy při bourání štol nebo pamatovali popravu nevinných hochů, kteří Němcům pomáhali s uložením pokladu. Jedním z těch, kteří historkám o pokladu uvěřili, byl i Josef Mužík.
V té době pracoval jako vedoucí bezpečnostní agentury. A ve volných chvílích se věnoval hledání pokladu hraběte Rohana na zámku Sychrov. Podle tvrzení samotného Mužíka jej snad tehdejší ministr vnitra Ján Langoš měl požádat, aby se přesunul ke Štěchovicím a dohlížel na snahy Gaensela o nalezení pokladu. Pokud by Němec uspěl, měl o tom podat ministerstvu zprávu.
Mnohem pravděpodobněji ale zní ta verze, že se Mužík do Štěchovic vypravil sám s vidinou toho, že nacistický poklad u Štěchovic zní přeci jen reálněji než báchorka o pokladu šlechtického rodu Rohanů.
Společné úsilí a mapa od SSmanů
V průběhu devadesátých let se stalo neodvratné. Jak Gaensel, tak Mužík se přestěhovali do okolí Štěchovic, vzájemně si notovali ohledně nových poznatků o pokladu a pravidelně vysílali do světa zprávy o tom, že už co nevidět učiní fantastický objev. Stejně pravidelně pak přicházelo zklamání. Ani to ale neodradilo několik důvěřivců od toho, aby jejich snahy sponzorovali.
I s jejich pomocí tak Mužík s Gaenselem nakoupili lokalizátory, geologické radary a výkopovou techniku, s jejíž pomocí prošpikovali svahy Medníku a tzv. Malou rokli skrz naskrz. Závěrečná zpráva byla ale vždy totožná. Zatím jsme nic nenašli, ale jsme blízko.
Vrch Medník u Štěchovic. Právě tam se soustředily snahy Mužíka a Gaensela.
Důvěru v brzké nalezení pokladu živili oba muži „zaručenými“ vodítky k nacistickému zlatu. Oba měli k dispozici tzv. Kleinovu mapu. Tedy plánek pocházející údajně přímo od generála Kleina, se kterým Gaensel seděl ve Valticích a který měl být na konci války strůjcem uschování pokladu. Zajímavé ale bylo, že každý disponoval jinou verzí této mapy.
Není proto divu, že ani tento zaručený plánek muže k pokladu nezavedl. A náklady na marné úsilí stále rostly. Sponzoři ztratili trpělivost a účty nabývaly astronomických rozměrů. Josef Mužík nakonec skončil v milionových dluzích; náklady na hledání odhadl celkově na 20 milionů.
Pardon, všechno jsem si vymyslel
Přesto byly veškeré snahy marné.
Až teprve nedávno se ukázalo, proč. Hlavní strůjce báchorek o pokladu Helmut Gaensel přiznal, že si všechno vymyslel. Generál Klein prý ve Valticích nikdy o žádném pokladu nemluvil. Vězněný SSman prý jen vymýšlel další a další báchorky, aby mohl tahat tehdejší StB za nos. Ani jeho mapa nebyla skutečná. Byla to obyčejná stará mapa Štěchovic, která sice měla na první pohled dokreslené tajné šifry. Ty do ní ale domaloval sám Gaensel.
Nabízí se otázka, proč to Gaensel vlastně všechno dělal? Jistě, obyčejný sudetský kluk z Kovářské u Chomutova na sebe mohl jen chtít strhnout pozornost. A jistě tomu tak i z části bylo. Je tady ale ještě jedno zvláštní vysvětlení. Souvisí s tím, že se od roku 1995 Gaenselovy snahy o nalezení pokladu rapidně zmenšily.
Do roku 1995 totiž zůstával otevřený osud spících bankovních kont obětí holocaustu. Ty byly vedeny ve švýcarských soukromých bankách. Uložené peníze byly pro bankéře výhodným aktivem. Tak výhodným, že byli ochotni bránit se možnosti zveřejnění seznamů obětí. Po jejich odtajnění by se totiž mohli přihlásit dědicové a osud aktiv by mohl být v ohrožení. Švýcarská vláda nakonec rozhodla, že prostředky, o které se do roku 1995 nikdo nepřihlásí, propadnou státu.
Muž s detektorem. Podobné nadšence můžete v okolí Štěchovic občas potkat i dnes.
Mohl snad Gaensel sloužit jako pojistka Švýcarů, že se k archívum nikdo nedostane? Byl tedy spíše hlídačem hledačů? Definitivní odpověď už asi nikdy nedostaneme. Více jak devadesátiletý Gaensel se při té otázce dnes jen drobně pousměje.
Jak všechna snaha (ne)přišla vniveč
O poznání menší důvody k úsměvu měl sám Josef Mužík. Starý muž s milionovými dluhy se na sklonku života dozvěděl, že jeho celoživotní posedlost byla nejspíše výmyslem jednoho vypočítavého bývalého vězně.
Na oko na sobě nenechal nic znát. Tvrdil, že lži Gaensela již dávno odhalil a ve skutečnosti postupoval podle svých vlastních indicií. A možná tomu lze i do jisté míry věřit. Mužíkovi se sice nepodařilo najít nacistický poklad. Zato se mu povedlo několik jiných objevů.
V Třepšíně objevil čtyři bedny, ve kterých se nacházely vkladní knížky nacistů ze základen u Baltského moře. Bylo na nich uloženo několik milionů říšských marek. Velké bohatství, ačkoliv dávno pohřbené v propadlišti dějin. U Medníku pomohl zmapovat obří střelnici, která byla vybudována jako polygon pro rakety V1 a V2, které byly vyvíjeny na Baltském Usedomu. Odtud i ony vkladní knížky. Mužík objevil i celou řadu méně významných válečných artefaktů a předmětů.
Do poslední chvíle doufal, že někde v kilometr dlouhé Šlemínské rokli konečně najde i vytoužený poklad. Marně.
Snahu o jeho nalezení často prokládal i jinými aktivitami. Když byl před deseti lety v Klánovickém lese zavražděn jiný hledač pokladů, zapojil se Mužík aktivně do vyšetřování. Přes počáteční nedůvěru kriminalistů jim nakonec sdílením svých dlouholetých hledačských zkušeností pomohl. Dokonce se mu podařilo nalézt nábojnici z vražedné zbraně a zmapovat směr pohybu vraha.
Všechno to ale byly malé náplasti na velké jizvě, která nesla jméno štěchovického pokladu. Byla to jizva, která se - troufám si tvrdit - nezahojila nikdy. Josef Mužík zemřel letos v únoru. I po jeho skonu se ale najdou nadšení hledači, kteří s detektory obcházejí lesy v okolí Medníku. Protože, co kdyby přece? Co kdyby tam přece někde byl?
Zdroje:
https://www.irozhlas.cz/veda-technologie_historie/pred-70-lety-americane-vyzvedli-stechovicky-poklad-od-te-doby-ho-hledaji-dobrodruzi_201602110921_akottova
https://www.idnes.cz/praha/zpravy/stechovicky-poklad-k-h-frank-tajemstvi.A200508_165024_praha-zpravy_nea
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/porady-videoreportaze-stechovicky-poklad-jsem-si-vymyslel-priznal-gaensel-220023
https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/poklady-hledac-indiana-jones-nacisti.A250212_171259_domaci_fred
https://www.lovecpokladu.cz/home/stechovicky-poklad-i-1884
https://www.blesk.cz/clanek/zpravy-udalosti/269923/hledac-pokladu-pomaha-s-vrazdou-v-klanovickem-lese-nakreslil-policii-misto-cinu.html
