Článek
Každá taková historka samozřejmě zpravidla začíná ve stylu „jedna paní povídala“, nebo spíš jeden scénárista vymyslel. Co když se ale takový paralelní cestovatel zjeví najednou se všemi doklady a razítky na letišti? To už pak nelze jen přejít prostým odsouzením za duchařský blábol. Nebo ne?
V roce 1959 se podobný případ skutečně odehrál. Na japonském letišti Haneda přistálo letadlo z Paříže. Lidé procházeli přes pasovou kontrolu a dostávali razítka do dokladů. Až se najednou úředník zarazil. Stál před ním na první pohled zcela ordinérní obchodní cestující. Upravený, v obleku. Celník listoval dokladem a procházel jednotlivá razítka z jiných zemí. Vše se zdálo normální. Až na doklad samotný. Pas vydala Republika Taured.
O žádné takové zemi úředník samozřejmě neslyšel, a muže proto zadržel a přiměl k vysvětlení celé situace. Cizinec ale reagoval po chvilce podrážděně. Na výzvy celníků opakoval stále naštvaněji, že pochází z Tauredu. Ze země, jejíž historie je stará přes tisíc let. Nehodlal uvěřit tomu, že může někdo popírat její existenci. Navíc do Japonska jezdí pravidelně, což nakonec šlo vyčíst i z razítek v jeho pasu. Zaměstnanci letiště byli bezradní. Přitáhli proto muže před mapu, aby jim ukázal, kde leží jeho domovina. Ten bez váhání ukázal na Pyrenejský masiv do míst, kde v „naší realitě“ leží Andorra. Odhodlaně prohlašoval, že se tam nachází Taured. Japonská celní správa si s mužem nevěděla rady, a tak jej dočasně pro vysvětlení celé situace nejprve zabarikádovala v jednom z pokojů ve vyšších patrech místního hotelu. Pokoj neměl balkón a před dveřmi stála dvoučlenná hlídka. Jaké bylo překvapení, když celníci ráno pokoj otevřeli a muž byl pryč. Přes noc občan Tauredu zmizel. Dodnes se neví, kdo cestovatel z neznámé země byl, ani jaký byl jeho osud.
To je oficiální okultistická verze příběhu, který si vyprávějí záhodologové a senzacechtiví naivové už po desetiletí. Jak to tak ale bývá, pravda se skrývá v něčem o dost méně zajímavém než v cestování mezi vesmíry a realitami. V tomto případě je zosobněná v muži jménem John Allen Kuchar Zegrus. A pointou zdaleka není překračování jiných dimenzí, ačkoliv by si to fanoušci filmu Všechno, všude, najednou určitě přáli. Nevěste ale hlavu, trochou mysterie ten příběh i tak disponuje.
Ano, ona historka se skutečně odehrála, akorát než se stala světoznámou urban legend, prošla si dlouhou cestou a doznala při ní samozřejmě oproti skutečnosti mnoha změn. Nejprve tedy fakticky: V roce 1954 (nikoliv 1959, jak uvádí legenda) přistálo na letišti Haneda letadlo z Taipeie a z něj vystoupil muž jménem John Allen Kuchar Zegrus v doprovodu své korejské ženy. Cestující se skutečně prokázal pasem Republiky Taured, ale nikdo na letišti jej nezadržel. O to je realita bizarnější než legenda. Muž z Tauredu se v poklidu dostal na japonskou půdu. Zadržen ale nakonec stejně byl, a to v Tokiu. Při pokusu o uplatnění falešných šeků. V tu chvíli byl konečně důkladně prozkoumán i jeho pas. Muž byl zatčen a obviněn z podvodu.
Skutečně celou dobu tvrdil, že pochází z Tauredu a prokazoval to i svým cestovním dokladem. V pase měl razítka Thajska, Korey a jiných zemí. Bizarní ale bylo, že doklad měl formát A4 a jeho vydavatelem byl úřad města Tamanrasset, hlavního to sídla Republiky Taured. Pod státním znakem stálo na první pohled věrohodné prohlášení tohoto znění: „Rch ubwaii ochtra negussi habessi trwap turapa“. Nesmysl, který nic neznamená v žádném existujícím jazyce. Teď si možná říkáte, jak je možné, že s takovým pasem procestoval půl Asie. Musíte si však uvědomit, že se psala padesátá léta a celníci a kontroly vůbec nebyly tak sofistikované jako dnes. Celosvětový turismus nebo obchodní cesty na druhý konec zeměkoule nebyly tak běžné jako nyní. Ve východní Asii tím spíš. Nelze se proto divit, že světa neznalý úředník takovou kulišárnu na první dobrou neodhalil. A to se klidně mohlo opakovat po několik let. Než by celník přiznal neznalost cizí země, raději přivřel oči.
Takovou shovívavostí z neznalosti ale tokijští strážníci ke smůle Zegruse nedisponovali. Po pobytu ve vyšetřovací vazbě stanul záhadný podvodník před soudem. Poté, co byl vynesen rozsudek, se John Zegrus postavil, vytáhl si z úst schované střepy a - podřezal si žíly. Místo do vězení tak putoval do nemocnice. Odtud byl následně propuštěn, neboť pobyt ve vazbě již přesáhl délku jeho trestu1.
Další kroky muže jménem Zegrus jsou nejasné. Někdo tvrdí, že zamířil do Hong Kongu nebo do Číny. Mnohem zajímavější než jeho další osud je ale motiv jeho činů. Byl to snad obyčejný podvodník, který se probíjel životem za pomocí falešných dokladů a šeků? Proč by si ale potom před soudem podřezával žíly, když ho měli za chvíli propustit? Právě tento jeho zoufalý čin podle mého rozpoutal veškerý zájem o jeho případ a jeho osobu a podnítil vznik lidových povídaček o muži z jiné dimenze.
„Zaručené“ informace se začaly množit rychlostí blesku. Podle dolní komory britského parlamentu byl Zegrus například agentem egyptského vůdce Gamala Násira a jako inteligentní špion s propracovanou vizáží a brilantně zfalšovanými doklady pronikl do Japonska a dalších zemí východní Asie, aby tam režimu tajně hledal spojence a obchodní kontrakty. Podle jiných byl špionem arabským, čemuž by nasvědčoval i název hlavního města Tauredu. Tamanrasset je totiž skutečné město a oblast v Alžírsku. Taured zní poté podobně jako Tuareg, to je pro změnu pojmenování kočovného národa, opět sídlícího na Sahaře. Proč by ale špion riskoval odhalení kvůli tak banální věci, jako je padělaný šek? A proč by se podvodník měl chtít zabít, když stejně do vězení nemířil? Těch otázek nakonec zbývá docela hodně, a tak není divu, že se i dnes záhadologové předhánějí s vysvětlením, kdo Zegrus ve skutečnosti vlastně byl.
Moje asi nejoblíbenější vysvětlení je, že John Zegrus byl jen zahřívacím kolem slavného D. B. Coopera, který ukradl letadlo a s obdrženým výkupným pak vyskočil za letu s padákem do neprostupné tmy státu Washington. Nikdo ho už nikdy neviděl. Pár lidí našlo jen unesené peníze. Dodnes se neví, co byl Cooper zač. Oba jsou si podobní jako vejce vejci2. Musí to být jedna a ta samá osoba, to je přece jasné! Divím se, že to žádný scénárista ještě nepoužil.
Ano, hádáte správně, poučení je tady jednoduché. Záhady jsou vždy tak trochu podvod, a to se ani nemusí nutně jednat o padělání šeku nebo pasu.
1)https://www.google.com/amp/s/news.yahoo.com/amphtml/really-happened-man-parallel-universe-170032502.html
2)https://www.reddit.com/r/UnresolvedMysteries/comments/s43bp1/could_john_a_k_ziegler_zegrus_be_db_cooper/?rdt=37122&xpromo_edp=enabled
