Článek
Co se týká neblahého výročí 21.srpna 1968 je samosebou pro celý náš národ smutným neštěstím, na nějž se nedá ani po více než půl století jen tak zapomenout. Stalo se, je to ovšem neštěstím nejen pro nás, nýbrž i pro ty kteří měli tu drzost a nezodpovědnost a společně se Sovětskou armádou a jejím vedením se účastnili vojenské invaze, bratr nebratr, soudruh nesoudruh, do naší drahé země. Byli to v první řadě východní Němci, jejichž armádní jednotky proti všem poválečným dohodám a přátelským smlouvám nedovoleně prolomily naší hranici a ilegálně vnikly na naše území. Dále to byli Poláci, Bulhaři a Maďaři. Rozebírat dnes po více než půl století tehdejší mentalitu studené války, ideologii dvou znepřátelených světových táborů, americké atomové rakety vzdálené od nás jen pár set km na západ a mířící na řadu československých měst, včetně matičky Prahy a naše krásné Pražské jaro s toužebnými pocity v naději na lepší svět a pana Dubčeka jenž byl hlavním zdrojem těchto nadějí, nemá dnes žádnou cenu. Zato však je nutné si uvědomit, že po listopadu 1989 a po odchodu sovětských vojenských sil a tím ukončení sovětské okupace se nesplnilo hodně z našich tužeb, jež jsme v šedesátémosmém cítili, ba naopak. Začala anarchie a zločinnost, jež by se dalo nazvat utržením čechoslováků ze řetězu a začal se pomalu ale jistě tvořit nový režim, jež zdaleka neodpovídal představám demokracie a svobody většiny československého obyvatelstva. Dnes je změna ukončena, patříme do Severoatlantického paktu NATO, žijeme ve dvou roztržených protektorátech EU, českém a slovenském. Zákony, příkazy, rozkazy, nařízení musíme přejímat z Bruselu, Washingtonu a dalších západních center „Demokracie a svobody“, ať se to národu líbí či nelíbí. Společnost je rozvrácená, země bilionově zadlužená, životní úroveň padá ke dnu. Bydlení, energie, léky a pořádnou, zdravě vyváženou a chutnou stravu si nemohou obyčejní lidé bez pomoci vůbec dovolit. Důchodci nechápou co se to vlastně děje, matky samoživitelky se stydí za svou chudobu a litují své děti, jež jsou ve škole mezi dětmi vysmívány jako socky. Po ulicích se válejí opilí či nadrogovaní bezdomovci, jejíž většina pendluje mezi ulicí a vězením nebo blázincem. Řada ubožáků vybírá kontejnery s odpadky a pojídají nalezené zbytky. Zato korupce bují po celém vysněném Západě v miliardových tendencích. Politici a jejich „odborní poradci“ s plnou podporou mediálního europroudu se snaží nacpat k nám islámské kočovníky, jejíchž hlavním akčním motivem je zavržení křesťanství a rozšíření islámu v celém světě. Myslím si, že dnešní situace v naší vlasti vypadá horší než ta za sovětské okupace, protože všechno to dnešní zlo tehdy neexistovalo. Mám dojem, že počet sebevražd zoufalých lidí, kteří neunesli tíži těchto nových evropských hodnot a počty zemřelých nemocemi, zimou, hlady, alkoholem, covidem, vakcinací a drogami na ulici je určitě větší než těch, co tehdy 1968 zemřelo sovětskou invazí. A o tom co se dnes děje kolem covidového humbuku a s ním následně dobrovolně povinném očkování bůhvíjakým sajrajtem, raději mlčím, nerad bych totiž strávil posledních pár let života někde v Ruzyni nebo na Pankráci. O skutečné svobodě a demokracii si můžeme i nadále nechat zdát, jen se o ní mluví, ale bohužel skutek utek. Hlavně že se můžeme ve světě chlubit, že už u nás máme také milionáře a dokonce i miliardáře a hlavně že patříme k Západu. To je teda úspěch…!
Václav Hejcman, starobní důchodce, 70+…!
