Článek
Tam daleko v zemi belgické,
ať zdá se to celkem komické,
tam leží centrum Evropské unie,
však normální člověk tam již nežije.
Belgie patří k Západu
jenž rodí stále hordu nápadů,
zemička je to však maličká,
o polovinu menší než naše matička.
Brusel je hlavní město a kdo neví,
členem Evropské Unie 27 zemí,
tam čarodějnice proradná na trůnu sedí,
zlá a panovačná Uršula, to všichni vědí.
Povoláním študovaná gynekoložka,
v Unii velitelka a hlavní soudružka,
od ní nemístné rozkazy přichází,
nedobře s námi Uršula zachází.
Co máme pít a co jísti,
co máme vědět a co čísti,
co musíme v hlavě míti,
a o čem nesmíme ani sníti.
Koho musíme neradi vidět,
a koho musíme nenávidět,
co nesmíme rádi míti,
a co nesmíme vůbec říci.
Unie pro nás samé dobro míní,
pomoc naší ekonomice již činí,
postavte si větrníky v polích,
nadělejte si soláry v rolích.
Pak budete mít elektřiny dosti,
i šťastné občany plné radosti,
žádné plahočení na polích a v stáji,
prodáme vám potraviny užívejte v ráji.
Levnou ropu a plyn neberte z Východu,
kupte raději naší drahou ze Západu,
jsme přece přátelé a spojenci,
žádní křiváci a falešní prodejci.
Dobrá rada nad zlato jest,
nové zbraně železná je pěst,
velké zbrojení je úkol náš,
pak ve válce Rusko udoláš.
Však osud neřídí se jak chce Brusel,
osud přece není žádný osel,
lidé žádnou válku nechtějí si vnutit,
chtějí se přec radovat a ne se rmutit.
Založit rodinu a počít děti,
z radosti ze života přitom pěti,
pracovat a zvelebovat dílo boží,
osud nám do rukou štěstí vloží.
Lidé dobří, lidé milí,
posečkejte ještě chvíli,
EU padne to je stopro,
pak k nám přijde zase dobro.
