Článek
Neveselé truchlivé jsou ty české kraje,
kde premiér s ministry podivnou hru hraje.
Neveselé truchlivé jsou dnes kraje české,
kdysi v naší vlasti tak veselé a hezké.
Co tu hoří, co tu páchne, kdo nám poví,
to kovid devatenáct, to mutant nový.
Strach a hrůza městy kráčí,
a za nimi prodejci a hráči.
Lidé bdělí, lidé smělí, žádné strachy,
kupte roušky, dejte prachy.
Vakcínu vám nesem novou,
neb v hrobě jste již jednou nohou.
Zaplaťte a užívejte života si dále,
však jednou všichni sejdeme se v sále.
Tam na konci Prahy, kde začínají pole,
v tom smutném pohřebišti, v Praze Motole.
Neveselí truchliví jsou dnes lidé naši,
kdo navařil nám tu nechutnou kaši?
Zapomeňte pohřebiště, i ty smutné urny,
sejdeme se rádi, kde volební jsou urny.
Tam vzpomeneme našich chrabrých předků,
lítých bojů i klidných časů dávných svědků,
lidé dobří volte jejich potomky,
ne zbabělce a křivé holomky.
Pak opět přijdou dobré časy hojnosti a míru,
však třeba udržovati svou rodnou víru,
lidský rozum, kosmickou pravdu a desatero boží,
toť volající hlasy našich předků ze záhrobí…!
