Svět narcos se otřásl, padl nepolapitelný boss El Mayo. Jak jsem psal jeho příběh

Nejsem asi sám, koho by ani ve snu nenapadlo, že se někdy dožije zatčení El Mayo Zambady. Co zatčení, už jen jeho odhalení! Už jen vidět, jak vypadá, jak žije a kde zhruba se vyskytuje tahle legenda kriminálních příběhů, znamenalo počin srovnatelný s objevením Archy úmluvy. V pátek ale přišla šokující zpráva.

Zase jsem jednou poděkoval svojí insomnii a jisté nenechavosti, nebo jak by se dneska řeklo závislosti na nekonečném přísunu dopaminových impulsů. Ve tři ráno jsem se doma na Šumavě několik minut přemlouval, abych si nekazil spaní dávkou modrého světla, ale neodolal jsem a se záminkou podívat se, kolik je hodin, jsem odemknul telefon. WhatsApp byl plný zpráv. Psali mi známí z Mexika: Zatkli El Maya!

V rozespání jsem si na pár vteřin myslel, že mluví o kámošce Marii Yolandě, které říkáme Mayo. Koneckonců asi bych snadněji uvěřil i tomu, že sebrali tuhle veselou a věčně usměvavou bytost než tomu, že by kdy někdo dopadl Ismaele Zambadu, řečeného El Mayo, zakladatele kartelu Sinaloa. Až do jeho 76 let na něj nesáhla ruka zákona, přestože patrně v hierarchii mexických narcos obsazoval tu nejvyšší pozici a kvůli jeho schopnosti nenechat se načapat mu dokonce někteří přisoudili přezdívku Duch.

Na sucho jsem polknul.

Už jsem věděl, že neusnu. Ještě v posteli jsem vyťukal zprávu editorovi a ani nečekal na odpověď, uvařil si kafe a jal se zjišťovat, co se to, proboha, stalo.

Video ze zapečetění letadla, kterým dvojice narkobaronů dorazila do USA:

Pokud zrovna nejste pravidelnými pozorovateli latinskoamerické kriminální scény, pak vám tohle jméno dost možná unikalo. Po právu. Stejně jako unikal samotný El Mayo. Ne že by ho snad úřady neměly na mušce. Dokonce ho prý američtí agenti nějakou dobu intenzivně odposlouchávali a před pár lety prý chyběl jen krůček k jeho zatčení.

Jenže Mayo byl protřelejší než ostatní. Nebyl jako mnoho jeho pobočníků ze zlaté éry mexických narcos z konce 80., 90. a nultých let, kteří byli ztělesněním všech klišé, jež známe: hédonistický život, popravy stejně časté a velkolepé jako večírky. Ještě dál měl k dnešním tzv. narcos juniors, mladíkům, kteří svůj život na hraně zákona a v přepychu dokonce postují na Tiktok. El Mayo byl zkrátka stará škola.

Svědci tvrdí, že si nepotrpěl na opulentní způsob života. Byl to spíš pragmatik. Stratég, který si svou loajalitu nepotřeboval získávat ani zbytečným násilím. Ovšemže byl – alespoň podle vyšetřovatelů – za podobnými zly jako jeho excentričtější kolegové. Ale neoháněl se jimi. Zatímco třeba jeho někdejší parťák Joaquín El Chapo“ Guzmán stanul ve výloze kartelu Sinaloa, Mayo Zambada proplouval pod radarem. A přitom to byl podle mnohých právě on, kdo nejmocnější mexický kartel s letitou tradicí orchestroval. I právníci El Chapa při jeho soudním procesu argumentovali, že nikoli Chapo, ale Mayo Zambada stál za vším, co se v kartelu Sinaloa dělo.

Když se zaměříte na další zvučná jména ve světě kartelů, naleznete spoustu informací o životech jejich nositelů, dokonce jejich fotky. Ale po Mayo Zambadovi jako by se už za jeho života slehla zem.

Jediným, a o to třaskavějším svědectvím, je rozhovor z roku 2010, který se sám rozhodl poskytnout nestorovi mexické žurnalistiky Julio Schererovi.

Ten přicestoval složitě kamsi do jeho úkrytu v horách. Cestu pak v magazínu Proceso popsal jako hlavu motající sérii jízd autem a pobytů v bezpečnostních domech, než konečně dorazil do venkovského stavení, kde se Zambadou zasedli k obědu.

Dosud nepolapeného bosse se mimo jiné zeptal, zda se bojí dopadení. „Představa, že bych byl uvězněn, ve mně vyvolává paniku,“ odpověděl, „nevím, jestli bych měl na to se zabít. Rád bych věřil, že ano a že bych si vzal život.“

Novinář mimo to napsal, že Zambada je stavěný „jako pevnost“, žije se svou ženou a pěti přítelkyněmi, mnoha dětmi, vnoučaty a pravnoučaty. Prý mu řekl, že luxus ho nezajímá. „Hory jsou mým domovem,“ komentoval to. Ostatně za pevnost mu sloužila i loajalita jeho krajanů. Získával ji mimo jiné tím, že používal peníze ze svých obchodů na stavbu cest nebo kostelů ve zchudlém regionu, kde se narodil.

Teď je ale všechno jinak. Ve čtvrtek 26. července přistál v texaském hraničním městě El Paso a dějiny zločinu se mohly přepisovat.

Zambada přicestoval do USA společně se synem El Chapo Guzmána Joaquínem Lópezem Guzmánem. Soukromým letadlem a na soukromé letiště. To bylo jediné, co se tehdy před rozedněním v Česku vědělo.

Bylo to zvláštní, protože jak známo, od zadržení El Chapa v roce 2017 se jeho čtyři nejaktivnější synové se Zambadou neměli příliš v lásce. Vinili ho, že jejich otce, svého někdejšího komplice z kartelu Sinaloa, potopil. A naopak založili uvnitř kartelu soupeřící frakci, jíž se přezdívá Los Chapitos, malí Chapové. Vše se pak ještě vyostřilo při soudním líčení v New Yorku v roce 2019, na jehož konci zazněl verdikt doživotního vězení pro slavného Joaquína Guzmána Loeru.

Kolem šesté ráno českého času navíc v menších mexických médiích začíná probublávat informace, že byl z americké vazby propuštěn Ovidio Guzmán, další z Los Chapitos, zadržený s velkou pompou loni v lednu. Zkouším ho vyhledat v rejstříku vězňů a skutečně, hlásí, že byl 24. července, tedy před dvěma dny propuštěn.

V téhle fázi odesílám první verzi článku. Je šest ráno, zahajující směny v českých zpravodajstvích si teprve vaří kafe. Sleduji, jak na weby začínají proudit první zprávy toho dne: jen krátké agenturní noticky, aby se web po noci rozhýbal. Někde už zaznamenali i kapitální americký úlovek v El Pasu. Příliš prostoru ale zatím nedostává, agentury veskrze ploše zaznamenaly, že na mexicko-americkém pomezí zadržely další dva narkobarony, vždyť to je přece v těchhle končinách běžnou záležitostí.

Jenže není. Alespoň tentokrát ne, tenhle příběh má totiž zápletku jako z hollywoodského blockbusteru. Postupně se začínají objevovat nové informace. Největší, zejména americké deníky už stačily podchytit anonymní zdroje z justice a vlády. Do jednoho tvrdí, že dvojice zadržených mužů byla na cestě obhlédnout pozemky pro tajné letiště. A že údajně jen jeden z nich nevěděl o tom, že na ně po přistání budou čekat federální agenti.

Netrvá dlouho a ve Wall Street Journal vychází informace, že to měl být právě Guzmán López, kdo lstí vylákal 76letého protřelého narkobarona na neočekávaný výlet do USA. Zatím můžeme jen domýšlet, jaká bude protihodnota tohohle dárku americkým úřadům. Propuštění Ovidia? Volnější ruka při potírání jejich zločinů Los Chapitos? Úleva pro jejich odsouzeného otce?

Konečně mám zprávu od editora a naše první verze už je taky na světě. Tou dobou už je jasné, že jsme svědky nejen obřího kriminálního milníku, ale i jednoho velkého rodinného dramatu. Až později se dozvídáme z úst mexických představitelů, že Ovidio propuštěn nebyl, zřejmě šlo jen o kouřovou clonu. Zůstává prý nadále v moci amerického justičního systému.

Konečně je u nás odpoledne, což znamená, že mexický prezident López Obrador vyráží na svoji každodenní ranní tiskovou konferenci. Spolu s ministryní vnitřní bezpečnosti Rosou Rodríguez Velázquez oznamují, že zatčení dvou mužů bylo plně v gesci americké strany. Zároveň poprvé vidíme fotky obou mužů. El Mayo vypadá nemocně. A patřičně vytočeně.

Někdy tou dobou se poprvé objevuje v soudní síni Albert Armendariz Sr. Federal Courthouse v Texasu. Na vozíčku, pohublý v obličeji, s knírkem, působící nezdravě – dle dřívějších informací prý trpí cukrovkou. Soudce mu čte jeho práva a obvinění: drogové delikty, vražda, praní špinavých peněz, nelegální držení zbraní. Mayo se prohlašuje za nevinného a vzdává se práva být následující středu přítomen u dalšího slyšení. Zůstává ve vazbě bez možnosti propuštění na kauci. Jeho právník později novináře ujišťuje, že Zambada se nevzdal, ale „byl předveden proti své vůli“.

Druhý ze zadržených mužů, Joaquín Guzmán López mezitím cestuje letadlem FBI, které se používá pro extradiční operace, do Chicaga, kde putuje do federální vazební věznice.

Od CNN se poté dozvídáme na základě jejích zdrojů, že agenti pracující od počátku roku na čtvrteční operaci „byli při první nabídce Guzmána skeptičtí“. Skutečně se v dalších dnech dovídáme, že Guzmán a americká FBI byli v kontaktu roky. Podle dalšího zdroje prý celá operace proběhla „překvapivě hladce“, vzhledem k její závažnosti. New York Times napsaly, že „Joaquín Guzmán López se snažil pomoci Ovidiovi, který již byl ve vazbě v USA, když pozval pana Zambadu Garcíu do letadla“.

Americký novinář Ioan Grillo, který žije v Mexiku a pokrývá tamní drogovou scénu, publikoval v pondělí svou verzi příběhu, v níž čerpá z vyjádření nejmenovaného bývalého člena Zambadovy ochranky. Ten tvrdí, že Zambadu Guzmán unesl za pomoci násilí ještě před nástupem do letadla.

Oba dva muži se měli zúčastnit schůzky s prominentním politikem v Culiacánu, hlavním městě státu Sinaloa, které je pod absolutním vlivem stejnojmenného kartelu. Mayo dorazil ze svého úkrytu už o týden dopředu, aby si oběhal doktory kvůli své rakovině. V místě, kde přebýval, ho ale přepadli ozbrojenci Guzmána Lópeze a přemohli čtveřici Zambadových bodyguardů. Maya spoutali a odvezli na ranč vzdálený asi 35 kilometrů, odkud následně odletěli do Spojených států.

Když se podařilo zjistit obrysy toho, co se vlastně stalo a proč, nastal čas zodpovědět otázku, co se bude teď dít a zda se v zemi pod Rio Grande nerozhoří ještě větší vlna kartelových násilností.

Odpověď má několik úrovní. Na té globální můžeme říct, že zadržení Mayo Zambady je skvělým zářezem do pažby amerických tajných služeb, kterým se budou ještě dlouho chlubit a možná poslouží i jako eso v rukávu demokratického kandidáta v podzimních prezidentských volbách v USA. Nic totiž v současné době netrápí Američany jako epidemie úmrtí na předávkování fentanylem, z jehož výroby a distribuce viní tamní soudy právě Mayo Zambadu a Los Chapitos. Nedá se ale čekat, že by odstraněním jedné figury, byť v čele potravního řetězce, celý tenhle multimiliardový drogový řetězec skončil. O tom jsme se už přesvědčili v mnoha jiných kauzách.

Na úrovni celého Mexika může taková událost motivovat ostatní kartely, kteří budou cítit, že jejich velký konkurent je oslabený. I to může teoreticky vést k vzedmutí vlny násilností.

Pokud ale přijde, je možné ji očekávat hlavně ve státu Sinaloa. Kartel, který právě přišel o svou hlavu (byť podle některých svědectví už spíš se symbolickou než v aktivní roli) a který už teď podle analytiků čelil roztržkám mezi jednotlivými frakcemi, může zažívat vyostřené období. Armáda už nyní posílila ve státě své stavy a podle novináře z místního plátku RioDoce je atmosféra na místě napjatá, jako by se schylovalo k válce.

Největší obavy teď ale patrně panují na jiní straně barikády. Nikoli u frontových pěšáků, ale u chlápků v oblecích. V soudním procesu s El Chapo Guzmánem zaznělo, že Mayo vydával ročně až miliardu dolarů na uplácení, aby mohl v klidu dožít a aby jeho obchody plynule tekly. Na výplatní pásce měl mít mnoho mocných lidí včetně těch ve špičkových funkcích. A teď se zdá, že nemá co ztratit.