Hlavní obsah

Dějinná úvaha o českém národu a státnosti-2. ČÁST

Foto: GEMINI

úvaha ohledně dějin-DALŠÍ DÍL

Článek

Dějinná úvaha o českém národu a státnosti

České občanské veřejnosti se předkládá série úvaha a názoru na dějinný vývoj českého národa a jeho státnosti v středoevropském a evropském prostoru. Jedná se o výseky z dějinného a civilizačního vývoje z kompletnějšího politologického a sociologického náhledu rozděleného do pěti části a postupného zveřejňování.

Dějiny lze považovat za stálou otevřenou knihovnu, ve které lze hledat různé vykladače, pohledy a náhledy a výklady minulosti., současnosti a budoucnosti. Lidské dějiny a jejich vývojový tok a jejich převyprávění jsou dvě různé reality, kdy badatel, historici politologové a sociologové vždy ze současnosti předkládají z různých příčin minulé lidské děje.

Dějiny každého národa a státu mají své kladné a stinné okamžiky. Český národ a státnost obhajovala svou existenci ve středoevropském a evropském prostoru. Vklíněným mezi němectvím, slovanství, a maďarstvím v různých organizačních a mocenských strukturách Někdy v své samostatnosti a jindy v začlenění do různých nadnárodních celku evropského formátu. V těchto staletých zápasech obstála česká národnost a jeho státnost v evropským a středoevropským prostředí.

Smyslem českého národa a jeho státnosti je nejen uhájit svou existenci, ale angažovat se za lepší zítřky pro současné a nastupující generace.

První část

Poznámky k vybraným dějinným událostem.

Druhá část

Tábory lidu

Třetí část

Významné bitvy, války a státní bankroty.

čtvrtá část

Náboženské pronásledování, národ a národní kultura, vlastenectví

Pátá část

Některé nenaplněné koncepce a dějinné záměry, české dějinné prohry a výhry

Šestá část

Názorové rozdílnosti na výklad českých dějin.

II.

Tábory lidu

Poutě na hory venkovského lidu (1419) a shromáždění v pěti vyvolených městech (Plzeň, žatec, Louny, slané, Klatovy) probíhaly ve znamení Kristova návratu na zem, kdy vyvolená města měla být ochráněna před blížícím se koncem světa. Chiliastické představy předcházely začátku reformního husitského hnutí.

V období národního obrození se stal Doceněn významným poutním místem národního obrození, kde se konaly poutě a tábory lidu a to i přes opakované zákazy ze strany rakouských úřadů. Největší demonstrace se zde konala 26. srpna 1900, kdy se na Dobeníně sešlo 35 000 lidí.

Náboženské manifestace v devatenáctém století, které měly všeslovanský charakter, se konaly na Velehradě. Po Mnichovské dohodě se konala 30. dubna 1939 národní pouť na horu Říp, kde se sešlo 60 000 lidí a vyslechlo kázání faráře Bouška, který vyzýval národ ke svornosti. dále poutě na Křemešník, u svatého Vavřinečka na Domažlicku i jinde.

Lidová povstání

Lidová povstání v českých dějinách jsou spojena s náboženskou a mocenskou situací a odporem politického a sociálního charakteru. Lidová povstání byla proti panovníkovi, proti šlechtě i proti městskému patriciátu. spontánní náboženské a sociální hnutí vzniklo v husitském období, a to uvnitř městského a venkovského prostředí.

V pohusitském období povstání nabývá sociální charakter poddanských nepokojů a sociálně náboženské nespokojenosti. sedmnácté století charakterizovaly nepokoje proti šlechtické, proti nevolnické, ale i proti panovnické (Čáslavskou, Kouřimsko, Hradecko a další). V osmnáctém století vznikaly petiční akce a nevolnické bouře (Kolínsko 1713 a 1738, Chebsko 1754,1771, 1774 a 1775). teprve po vydání patentu o zrušení nevolnictví (1781) došlo k určitému uklidnění ve venkovských oblastech.

V osmnáctém století vzniklo i sociální hnutí českých sklářů (1786) a nepokoje se začínají přenášet do vznikajícího dělnického prostředí (mzdová stávka v brně, na Kladně a v Praze). Vznikem industrializace, v českých zemích dochází i ke vzniku dělnického a spolkového hnutí a později i ke vzniku politického stranictví. Vzniká i stávkové hnutí, a začaly se množit dělnické, sociální a politické požadavky.

Lidové vystoupení je spojeno se vznikem revolučních nálad v roce 1848, s nepokoji v roce 1893 a v letech 1918,1938,1945,1968 a 1989, kdy tato vystoupení však mají více národní a vlastenecký charakter. Zároveň i v období od roku 1848 až do roku 1989 docházelo k dílčí politické a sociální aktivizaci v českých zemích, mající lokální i celostátní charakter, jak v dobách demokracie, tak i totality.

RYNEŠ, Václav. Proměny doby: České státoprávní poměry ve středoevropském prostředí. Brožovaná vazba. Praha: Knihař - Pavel Káňa, 2015. ISBN 978-80-86292-82-3.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz