Hlavní obsah

Dějinná úvaha o českém národu a státnosti-3. ČÁST

Foto: Václav RynešGEMINI. *Český lev a vlajka*. 2026. [cit. 2026-05-04]. Obrázek generovaný AI. Dostupné z: AI GEMINI

úvaha ohledně dějin-DALŠÍ DÍL

Článek

Dějinná úvaha o českém národu a státnosti

České občanské veřejnosti se předkládá série úvaha a názoru na dějinný vývoj českého národa a jeho státnosti v středoevropském a evropském prostoru. Jedná se o výseky z dějinného a civilizačního vývoje z kompletnějšího politologického a sociologického náhledu rozděleného do pěti části a postupného zveřejňování.

Dějiny lze považovat za stálou otevřenou knihovnu, ve které lze hledat různé vykladače, pohledy a náhledy a výklady minulosti., současnosti a budoucnosti. Lidské dějiny a jejich vývojový tok a jejich převyprávění jsou dvě různé reality, kdy badatel, historici politologové a sociologové vždy ze současnosti předkládají z různých příčin minulé lidské děje.

Dějiny každého národa a státu mají své kladné a stinné okamžiky. Český národ a státnost obhajovala svou existenci ve středoevropském a evropském prostoru. Vklíněným mezi němectvím, slovanství, a maďarstvím v různých organizačních a mocenských strukturách Někdy v své samostatnosti a jindy v začlenění do různých nadnárodních celku evropského formátu. V těchto staletých zápasech obstála česká národnost a jeho státnost v evropským a středoevropským prostředí.

Smyslem českého národa a jeho státnosti je nejen uhájit svou existenci, ale angažovat se za lepší zítřky pro současné a nastupující generace.

První část

Poznámky k vybraným dějinným událostem.

Druhá část

Tábory lidu

Třetí část

Významné bitvy, války a státní bankroty.

čtvrtá část

Náboženské pronásledování, národ a národní kultura, vlastenectví

Pátá část

Některé nenaplněné koncepce a dějinné záměry, české dějinné prohry a výhry

Šestá část

Názorové rozdílnosti na výklad českých dějin.

III.

Okupace – vpády cizích vojsk

České historické země prožily od desátého století řádu vojenských okupací, ale i roztržení českého státu. Nejčastější byly vpády a okupace německé, polské a uherské. České země prožily okupace, nebo jen částečné, ve všech obdobích svého dějinného vývoje.

V habsburském období se staly české země místem častých vpádů cizích vojsk, kdy se staly bojištěm, docházelo k okupaci části území a obsazování Prahy. Na území se vystřídaly okupační armády švédské, francouzské, pruské, německé a ve dvacátém století i německá a sovětská vojska.

Vpád Pasovský 1611, obsazení Prahy Sasy 1631, saský a švédský vpád 1634, švédský vpád 1639, bitva u Jankova 1645 a neúspěšné obléhání Brna Švédy 1645, obsazení Prahy Švédy 1648 a jejich odchod 1650, dobytí Prahy bavorskými a francouzskými vojsky.

Obležení Prahy rakouskými vojsky 1742, obsazení Prahy Prusy v roce 1744, obléhání Prahy pruskými vojsky 1757, v napoleonských válkách přechody ruských vojsk 1798 až 1799, 1800, 1805. A průchod ruských vojsk 1815, obležení Prahy v revolučním roce 1848 rakouskou armádou.

Okupace českých zemí a protektorát Čechy a Morava 1938 až 1945, okupace Československa vojsky sovětského svazu 1968 až1989.

Významná účast na válečných střetech

Sámo se přidal na stranu Slovanů a společně podnikl výpad proti Avarům. bitva u slovanského hradiště jménem Wogastisburg proběhla v roce 631 nebo 632 mezi slovanskými kmeny Sámovy říše a franskými vojsky krále Dagoberta i. V této bitvě dosáhlo slovanské vojsko významného vítězství.

boj Velkomoravské říše s Franky a Maďary, boje Boleslava i. s Němci a vítězství nad Maďary, české a polské boje za Boleslava i. c

Chrabrého, vítězství Břetislava i. nad Němci ve Všerubském průsmyku, a další boje s Jindřichem III. černým, úspěch Čechů na výpravě Jindřicha IV. do Itálie – boj o Řím, vítězství Soběslava i. v bitvě u Chlumce v roce 1125, dobytí Milána 1158, význam české obrany proti turecké expanzi.

Boje české emigrace za třicetileté války a česká účast ve válkách v sedmnáctém století s Turky, Francouzi o dědictví španělské, ve slezských válkách a na napoleonských bojištích., na bojištích v Itálii 1848, 1859, 1866 a v rakouské a pruské válce 1866. 

Za první světové války na straně trojspolku a na straně dohody a boj o samostatnost československého sboru ve Francii, v Rusku a Itálii. Válka s Maďary v roce 1919 o Slovensko, ve druhé světové válce na protiněmecké straně v Rusku, Francii, v Anglii a ve spojeneckých armádách.

Významné bitvy

Významné bitvy, které ovlivnily vývoj českého státu v průběhu staletí: bitva na Moravském poli 1278, bitva u Kresčaku 1346, bitva u Lipan 1434, bitva u Moháče 1526, česká účast na bojích s Turky, bitva u Mühlberka 1547, bitva na bílé hoře 1620, bitva u Chlumce 1747, bitva u Kolína 1757, bitva u Slavkova 1805. Účast československých vojsk v první a druhé světové válce.

Husitské bitvy

Osvobození Vyšehradu 1419, Sudoměřice 1420, Vítkov 1420, Vyšehrad 1420, Kutná hora 1422, Hořice 1423, Malešov 1424, Ústí nad Labem 1426, Tachov 1427, husitské výjezdy 1428, 1432, Domažlice 1431.

Habsburské období

Za existence rakouského soustátí, rakouského císařství a Rakousko-Uherska byla vedena celá řada válek a svedena řada bitev..

Třicetiletá válka 1618 až 1648, italská válka, francouzské války, tři války slezské, turecké války, války o dědictví španělské, války napoleonské. Řada těchto válek se týkala i českých zemí nebo na bojištích byli vojáci z českého království.

Za vlády Karla VI. dochází k ovládnutí všech zemí Koruny svatoštěpánské. Vznikla situace, kdy byla potlačena turecká moc na Balkáně a odražena francouzská rozpínavost v západoevropském prostředí, a kdy byla založena rakouská mocenská sféra vlivu v Belgii a v Itálii.

Rakouské soustátí tvořila různorodá směs zemí, které měly rozdílné ústavy, právní řády, kdy některé náležely k německé říši, jiné byly na říši zcela nezávislé a byly spojeny a propojeny habsburskou dynastií. Rakouské soustátí se stalo jednou z klíčových evropských mocností.

Stručný přehled válek, které vedlo mocnářství v osmnáctém a devatenáctém století

Války o dědictví španělské 1701 až 1714, první slezská válka 1740 až 1742, druhá slezská válka 1744 až 1745, třetí slezská válka 1756 až 1763, získání Haliče a Bukoviny, válka o dědictví bavorské.

Napoleonské války: první válka koaliční 1792 až 1797, druhá válka koaliční 1799 až1802, třetí válka koaliční 1805, čtvrtá válka koaliční, válka 1809, válka ruská 1812, bitva u Lipska 1813, Vídeňský kongres, který změnil evropské mocenské poměry 1814 až 1815, vznik svaté aliance. italské války proti mocnářství a založení italského království 1859, válka dánská 1864, válka s Pruskem a Itálií 1866, války prusko-francouzské 1870 až 1871, anexe Bosny a Hercegoviny 1878 až 1789.

Vojenská služba

Ke zrušení doživotní vojenské služby došlo v roce 1802 a zároveň došlo k určení vojenské služby podle druhu vojsk. Pro všechny vojenské jednotky byla vojenská služba zkrácena na 8 let (1845).

Státní bankroty

V důsledku vyčerpání státních prostředků došlo k znehodnocení papírových peněz, jejich hodnota byla snížena na pětinu jejich hodnoty.

RYNEŠ, Václav. Proměny doby: České státoprávní poměry ve středoevropském prostředí. Brožovaná vazba. Praha: Knihař - Pavel Káňa, 2015. ISBN 978-80-86292-82-3.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz