Článek
Katolicismus a katolicitu je možno označit za pojmy označující náboženský tradicionalismus, liturgii a etiku, spojené s náboženským vyznáním římské katolické a apoštolské církve.
Katolicitu lze považovat za pojem spojený s vyznáním víry a životem ve víře v lidské společnosti v jejím časoprostorovém vývoji v planetárním měřítku.
S pojmem katolicita je možno spojovat odpovědnost věřících za osobní a intimní prožitek a morální odpovědnost za prožívání svého lidského údělu v různých politických a společenských strukturách lidského společenství. Se sdružováním za účelem mezilidské solidarity, charity, s výrazným pastoračním, evangelizačním dosahem a rozsahem v rámci katolických věřících. Projevuje se zvláště v péči o nemocné a přestárlé i za účelem vzdělávací, školské a jiné činnosti. Při této činnosti se věřící zapojují v různých společenských strukturách. Věřící oslovují své spolubližní a hájí svá práva na účast v celospolečenském dění v různých demokratických, autoritativních a totalitních systémech.
S pastorační, evangelizační a misijní činností lze spojovat i tak zvané katolické akce k upevnění víry a oslovování ostatní veřejnosti. Katolické akce s působností ve veřejnosti prostřednictvím spolkové, stranické a jiné činnosti a hájící práva církve ve společenském a kulturním dění a jejích zapojení a propojení do veřejného života, a to v různých politických systémech, pořádcích a řádech.
Lze však konstatovat, že od pojmu Římská katolická a apoštolská církev se odvíjí i pojmy širšího rázu, katolicismus i pojem katolicita. Ve společenské životní realitě se většinou pojem katolicismu a katolicity překrývají, a to zvláště v oblasti působnosti v širším katolickém významu.
S římskou katolickou církví a apoštolskou církví je v lidských údělech spojen racionální, emociální i mystický náhled v životě a prožívání lidských životů v osobním a společenském životě.
Křesťanství z určitého úhlu pohledu lze považovat jako monoteistické náboženství. Křesťanství má charakter univerzálního světového náboženství, oslovujícího asi přes dvě miliardy věřících. Vyznačuje se vírou, nadějí a láskou, životem ve víře a podle víry v lidském civilizačním procesu.
Římské katolické a apoštolské křesťanství je možno považovat za světelný bod, ke kterému se více nebo méně druží různé křesťanské církve a organizace a lidé dobré vůle.
Křesťanství oslovuje svou intimní vírou a společenskou angažovaností, v různých časoprostorových jednotkách svou mezilidskou solidárností a humanitou v dějinném vývoji minulé, současné i budoucí lidské generace v planetárním měřítku.
