Článek
Letem českým politickým světem
Na cestě k nové politické perspektivě
V českém politickém spektru dochází k zásadním změnám, jak zabezpečit společenskou a ekonomickou stabilizaci. Stabilizaci a perspektivu při zachování životní úrovně a sociálních jistot v občanské a demokratické společnosti.
V českém politickém spektru po sněmovních volbách dochází k zásadním změnám, kdy dochází ke shodě se zahraniční orientaci české státnosti, ale k zásadním rozdílům v oblasti vnitropolitických záležitostí. Jedná se nejen o koncepci a zaměření dalšího společenského vývoje, ale i o strategii a taktiku, jak dosáhnout optimálního řešení. Řešení, jak nejlépe stabilizovat dosaženou životní úroveň a sociálních jistot při zeštíhlování demokratické státnosti a omezování státní zadluženosti.
Povolební volební výsledky však nenaznačují, že zanikají zásadní vnitrostátní a vnitrostranické rozpory mezi vítězným a poraženým stranictvím. Zůstává však neochota v období mezinárodní a evropské nejistoty hledat a realizovat národní soudržnost a občanskou jednotnost.
Ukazuje se však, že česká občanská společnost a státnost po roce 1989 se dostává do nového stádia a nové etapy ve svém vývojovém procesu. Z množiny a různorodosti a odstupů od komunistického období a sklonku postkomunismu se zásadně mění a nastaví nová éra ve složení politických sil a ve stranické struktuře českého politického spektra.
V českém povolebním a mocenském spektru se pomalu vytrácí pravý a levý extrémismus, omezila se úloha krajní levice a pravice. Pomalu se vytrácí úloha dříve v minulosti lidoveckého, sociálně demokratického, národně socialistického stranictví. Ztrácí se i úloha dělení politického stranictví na pravé, středové a levé. Mění se i společenské pojetí liberalismu, konservatismu, ale i vzniká nové radikální pojetí, spíše genderově zeleného nebo konzervativně a tradicionalisticky laděného stranictví.
Česká novodobá státnost (od roku 1993) a politické spektrum začíná nabývat nových forem společenského a politického pragmatismu a stále více již odhazuje pozůstatky divoké éry socialistické a kapitalistické ideologie. Do popředí se dostává stabilita v EU a NATO. Do popředí stále více vystupují národní a vnitropolitické zájmy. Zájmy svou prioritou překračující politické ideologie a nereálné sociální vize. Nastává změna v českém politickém a stranickém egoismu a pragmatismu k hledání přiměřené souvztažnosti mezi demokratickou státností a občanskou společností. Hledání souvztažnosti mezi společenskou a občanskou potřebností a zdrojovými možnostmi. Hledání za předpokladu zachování a stálého rozvíjení lidského morálního hodnotového systému.
Společenskou prioritou se v českém společenském prostředí stále více stává pragmatický úhel pohledu na prožití lidského údělu v mírové pohodě za možné optimalizace životních a sociálních jistot i perspektivních výhledů. Asi již nastává v soudobé české občanské a demokratické společnosti hledání míry národní identity a sdílené suverenity, ale i revitalizace Evropské unie. Hledání, jak odstranit současné krizové jevy společenského a ekonomického a sociálního charakteru. Hledání takových lidských morálních hodnot, které spíše sjednocují, než rozdělují českou a evropskou společnost.
