Článek
Je otevřenou záležitostí, zda snaha Spojených států bude dostačující, aby evropští lídři zaujali reálný a optimální postoj na možnosti nějakého mírového řešení demokratické Evropy s autoritativní a jadernou mocností Ruskem. Konfliktu, který má dosud omezený charakter v evropském a asijském prostoru. Řešení, které je více prospěšné jaderné supervelmoci, od které se ale žádají a chtějí mírové a garanční a mezinárodní dohody a záruky.
Jiná je záležitost, že se tak děje za mocenské a vojenské slabosti Evropy, reprezentované demokratickou Evropskou unií. Evropskou unií, která se současně dostala pod tlak, aby přijala nějakou MÍROVOU DOHODU, ZA KTEROU NEBUDOU ZNÍT EVROPSKÉ VÍTĚZNÉ FANFÁRY, ALE JEN ROZČAROVÁNÍ NAD VLASTNÍ EVROPSKOU SLABOSTÍ.
Je to i rozčarování, že v nynějším globálním a multikulturním světě již Evropa jako Evropská unie nemá velmocenské postavení a nemá ani možnosti vojensky porazit jadernou supervelmoc, představovanou Ruskou federací, a přitom nevyvolat třetí světovou válku.
Tak, jak už to v lidských dějinách bývá, LIDSKÁ SPRAVEDLNOST A VÁLEČNÉ OBĚTI JEN ŽA LUJÍ NA LIDSKOU N E S P R A V EN D L I V O S T A L I D S K Ý E G O I S M U S A AŽ C Y N I S M U S.
Z DEMOKRATICKÉHO A LIDSKÉHO STANOVISKA je možno žalovat na evropskou netečnost a bezstarostnost evropského prostředí v globálním a multikulturním vývoji současného civilizačního procesu. Za tuto evropskou bezstarostnost a dlouhodobou netečnost dnes DOPLÁCÍ UKRAJINSKÝ NÁROD A STÁT. V hrdinném odporu, do kterého se dostal vlastním nezaviněním, ale bezstarostností Evropské unie.
V 21. století nad jadernou supervelmoc nedonutíte k přiznání prohry, bez rizika katastrofických scénářů. Jen vnitřní stagnace a rozklad je stálou hrozbou autoritativních a totalitních supervelmocí. V evolučních civilizačních procesech nikdy nelze vyloučit i společenské dramatické a revoluční zlomy a zvraty. Větší náchylnost netkví v demokraciích, ale v autoritativních a totalitních systémech.
Evropo a Evropská unie, probuďte se
Evropané, je nutno se probudit ze svého dlouhodobého mírového spánku a ze své letargie. V lidské společnosti vždy existovali agresoři a úpící pod agresivitou jiných. Krásný sen o neadresnosti a vize bez válek a násilí ještě asi dlouhou dobu bude jen krásnou a opojnou vizí pro lidské soužití. Agresivní a neagresivní lidské chování je nejen součástí lidské přirozenosti a lidského údělu v dějinách lidství, ale vizí i iluzí společenského a osobního charakteru v průběhu dosavadních lidských dějin. Lidská realita prozatím vždy překonala utopistické vize a touhy po spravedlnosti v lidském společenství.
Na prahu 21. století snad ještě je čas v období hybridního a mocenského válčení uchránit válkou trpící ukrajinský národ a stát v nějaké mocensky odkrojené územní realitě pro další demokratický vývoj a jako pevnou součást demokratického společenství za současné geopolitické reality. Jako podmínka se jeví skloubení mocensky padlé Evropy revitalizačními a reorganizačními procesy a znovu usilování o ztracené pozice již v globalizovaném a multikulturním lidském společenství.
Cesta ČESKÉHO STÁTU k národnímu a státnímu probuzení
ČESKÉ PROBUZENÍ je nutné nejdříve z hlediska vnitropolitické jednoty a pak hledání nové evropské revitalizace. Je nutno si uvědomit, že jsme v období, kdy supervelmoci hledají své pořádky a řády u sebe a mezi sebou, a tak ovlivňují současný řád a pořádek v globálním měřítku. Je to období naplněné krizovými stavy a plné různých společenských a přírodních negačních jevů. Jevů, které postihují samotné supervelmoci, ale týkající se všech světových kontinentů, národů a zemí. Dostali jsme se do období, kdy je nutností národní, občanská lidská solidarita jako podmínka k překonání negačních společenských vlivů na lidskou současnost. Nutnost hledání vnitřní soudržnosti v demokratických občanských státech, ale i soudržností v globálním a multikulturním prostředí.
V českém občanském společenství se jeví jako optimální nejdříve nalezení jednoty k překonání politické, ekonomické a sociální stagnace. Zároveň i hledáním cest k nové regeneraci a vitalizaci Evropské unie. Hledání cesty a možnosti k vytvoření Evropské federace národů. Takové federaci, která je schopna navrátit Evropu k rovnoprávnému a mocenskému postavení v globalizovaném lidském společenství.
