Letem českým politickým světem

Letem českým politickým světem

Jaká je současná česká občanská demokracie

Současná česká občanská demokracie není na věčné časy a má tendenci se vyvíjet, tak jako se vyvíjí celá lidská civilizace a lidské úděly na planetě.Lidský poznávací proces se stále více rozvíjí a s ní se mění i organizační a mocenské strutury,lidské hospodaření a sociální rozvrstvení obyvatelstva.

Tato civilizační realita se promítá i do naší současné české reality.

Do současné předvolební reality, která může posunout současnou občanskou společnost do nové společenské, ekonomické a sociální vývojové fáze občanského demokratismu. Demokratismu ve středoevropské oblasti, ale i celoevropsky.

Naskýtá se možnost pro českou veřejnost ve volební soutěži vyjádřit se, jakým směrem se má ubírat česká občanská demokracie v dalším volebním období. Zda má ustrnout ve společenské a politické stagnaci, nebo přijmout nové výzvy, spojené s možnou r e s t r u k t u a l i z a c i  a  r e v i t a l i z a c i, s možností výměny v oblasti politických reprezentací a k novému posunu občanských a demokratických trendů. Trendů, vedoucích k přehodnocení hodnotových systémů správní a samosprávní struktury, dosažené demokratické státnosti. Nahražení současného prakticismu a pragmatismu hledáním a přijetím nových občanských zadání uceleného komlexního celonárodního a celostátního významu.

Co asi chce slyšet česká občanská veřejnost ?

Co asi nejméně zajímá českou veřejnost, je marketinkové tlučení do lidských hlav, jak pod osvícenou vládní koalicí, jsme dospěli k mimořádným politickým a ekonomickým úspěchům. Jak se stále zvyšuje životní úroveň a spokojenost obyvatelstva, a to pod taktovkou osvícené současné vládní koalice.

Co asi chce slyšet česká občanská veřejnot? Asi chce slyšet něco jiného a pro normálního člověka pozitivního. Proč naše ekonomika a sociální zabezpečení stagnuje. Proč stále narůstají ceny potravin v obchodech. Proč státní služby pro obyvatelstvo přestávají být únosné. Proč pro mladé rodiny existuje bytový problém. Proč, proč a proč i v jiných záležitostech a stále proč zní českou a krásnou krajinou.

Co si asi slibuje česká občanská veřejnost od výměny politických garnitur po sněmovních volbách?

Očistu otrávené politické atmosféry p r a g m a t i c k ý m i  výkřiky vládních politických elit, reálné řešení politické a ekonomické korupce a státního šlendriánu.Jinou a novou občanskou a demokratickou regulaci společenských negací ve prospěch občanské veřejnosti.

Co asi je nutné pro českou občanskou společnost?

Odhození starého politického haraburdí do demokratických popelnic.Politické slibotechny změnit za opravdovou politickou reprezentaci, schopnou překlenout vyostřené společenské a politické vyhraněnosti. Najít cestu k celospolečenské jednotě a sodružnosti v globalizované a multikulturní lidské společnosti !!

Letem českým politickým světm

Co asi chce většina obyvatelstva?

Co asi chce většina obyvatelstva před volbami do poslanecké sněmovny? Nechce slyšet současné poslanecké fráze a pindy, a hlavněslibotechny, jejichž fráze zněly po celé současné volební období. Nechce slyšet omílání prázdných fraází bez konkrétních činů.

Co si asi přeje velká část české veřejnosti? Odchod řady prý nepostradatelných a prý vždy pravdu mluvících politických frázistů do politického odpočinku.

Proč jsou v české občanské společnosti tendence o nutnosti určitých s p o l e č e n s k ý ch změn? Protože česká občanská veřejnost má „plné zuby“ neustálého obnovování všech lží a účelového a marketinkového klamání občanské veřejnosti.

Proč jsou v české občanské společnosti tendence o výměně současné vládní koaliční reprezentace? Protože nevyřešila a neřeší uspokojivě současné společenské potřeby a politické a ekonomické korytářství přesahuje mezilidskou demokratickou a mezilidskou solidaritu. Protože navyšuje rozdílnost mezi demokratickým a sociálním rozvrstvení českého obyvatelstva.

Proč česká veřejnost je nespokojená s výkonem státní správy? Protože současná vládní garnitura zřídila na ministerstvech politické náměstky v neúnosném množství a státní správa je obklopena pacenými poradci a neziskovými organizacemi a vládní organizace zřizují vlastní placené poradní orgány. Ze státní správy se ztrácí odbornost a výkon odborných a příslušných funkcí je přenášen na placené mimostátní firmy.

Proč česká vežejnost je nespokojena s výkonem se zákonodárnou, vládní a soudní mocí v demokratickém státě? Protože do demokratických struktur proniká až v neúnosné míře různý druh k o r u p č n i c t v í, lobismu, osbního a skupinového obohacování na úkor sociálního rozvrstvení obyvatelstva.

Prože, protože může dále pokračovat…

Co si asi přeje většina obyvatelstva? Vyměnit současnou vládní koaliční garnituru za jinou. Doufat, že volební výsledky částečně a někde úplně povedou k výměně ošuntělých politických tváří za nové. Také asi, že dojde k vnitřním stranickým reorganizacím, které umožní jiné struktury zákonodárné a vládní moci. Možná je tu i vize, že se více stanou prioritní snahy po politickém n á r o d n í m a  o b č a n s k é m s j e d n o c o v á n í, n e ž v y h r a ň o v á n í s p o l e č e n s k é a  p o l i t i c k é s o u č a s n é situace.

Jaká asi je další cesta české demokracie?

Současná česká občanská demokracie není na věčné časy. Není jako některé ideologie 19. a 20. století, které se již překonávají civilizačním vývojem ve 20. století. Ocitáme se v jiné civilizační a dějinné etapě, která v civilizačním toku nově rozšiřuje náš poznávací proces a klade před nás stále nové výzvy. Mění se naše životní potřey a styl a způsoby prožití lidského údělu.

Něco starého a minulého s t a g n u j e a  m i z í v  p r o p a d l i št i  d ě j i n a  n ě c o  n o v é h o  p r á v ě v z n i k á.

Vzniká i v globalizačním a multikulturním období lidské civilizace i nová česká realita. Realita hledání nové české cesty pro revitalizaci v českém společenském a politickém prostředí. V prostředí, které přineslo řadu kladů a záporů. Nejedná se již o dosaženou životní a sociální úroveň českých občanů, ale o hledání nových cest s o c i á l n í s t át n o s t i  a  v š e l i d s k é s o l i d a r i t y a  h u m a n i t y.

Jedná se i o proces nového společenského sdružování a hledání nových forem demokratických struktur a systémů a nových regulací a bezpečnostních jistot. Jistot nejen v českém národním prostoru, ale v evropském a celosvětovém.

Jedná se o životní podmínky v období, kdy technický a technologický vývoj zastínil průmyslovou revoluci a posunul ji do atomového věku, věku umělé inteligence a rozvoje poznávání vesmíru.

Jednou z dílčích etap rozvoje českého demokratismu jsou i volební etapy českého parlamentarismu. Etapy, ve kterých se mohou a lze měnit politické reprezentace. Reprezentace, které jsou schopné a byly by i ochotné inovačních a revitalizačních potřebných změn v dalším vývoji české demokracie. Je nutno si uvědomit, že civilizační vývoj se někde nezastavuje, může se zpomalovat i stagnovat. Již ve satagnačním procesu vždy vniká něco nového, něco vitalizujícího a civilizačně progresivního.

České hospodské a satirické kecání

Kecá se to kecá v hospodě i na předvolebních mítincích politických stran a politiků. Pískání, sem tam i tleskání. Křičí se tam i povykuje. Je to prostě normalita. Normalita vyjadřování spokojenosti a nespokojenosti. Mudruje se, i leckdy vznikají prapodivné příměry a minulost se mísí s přítomností, současností i budoucností.

Prý český fedualistán

Prý i v české občanské demokracii lze nalézt prvky feudálního a prvopočáčetního kapitalismu.

Demokratického prezidenta je prý možno chápat jako krále Petra Pavla prního z komunistické dynastie v hávu, ušitého z liberálního demokratismu. Současné politické a mocenské poměry k rozháranosti a vyhraněnosti v naší slavné historické éře husitského období. Z bohatých současných společenských událostí se lze vrátit do období husitského ideologického zmatku, kdy náboženské, ideové a mocenské sféry jen prý nahradily v nové době obstrukce a vzájemné nadávky v počestné starobylé sněmovně. Jen prý se novodobí bojovníci za spravedlivější svět nedefenestrují z oken sněmovny a radnic, prostě si jen sprostě nadávají a při nejlepším se jen profackovávají. Inu pokrok je tu možno poznat.

Odpůrci se již nehází do ohně pekelného a nebohé ženštiny se nestaví na pranýře, ale feminismus s andělským plameným mečem pohlcuje chlapský svět. Jen prý bratr Zižka neupaluje adamity, ale genderový svět prý je humánní pokrok.

Čeští husitští feudálové byli prý břídilové proti demokratickým nefeudálům v rouše liberálního demokratismu. Proti všem se prý naplňují a nahrazují náboženské rozpornosti doby husitské a mocenského boje mezi husity navzájem a mezi ideově a jen mocensky rozdělené feudály, bojující o krásnou českou zem. Dnes prý každý, kdo se vyšplhá demokraticky k moci, je ještě větší korytář než husitští feudálové, kteří rozkulačovali a plundrovali co se dalo.

Husité i nehusité, domácí i cizí. Dnešní politické reprezentace pragmaticky a cíleně chlamstají svou politicko-ekonomickou moc, až se zalykají a funí navzájem.

Chudly české země a plundrovaly je domácí i cizinci. Prý v postkomunistické demokracii postihla české země jiná živelná pohroma. Nenasytné mocenské politické a ekonomicko-politické reprezentace, již ne feudálních pánů a feudálních husitských měst, ale novodobé mocenské elity.

Dříve za feudálních časů, kdy politické a hospodářské plundrování se již stalo neúnosné, tak došlo k bitvě u Lipan. K bitvě, kde stáli Češi proti Čechům, palice proti palici. V dnešní době se již nenáboženské strany navzájem nehubí a nevyvražďují. Jen prý demokraticky a z hlediska lidských práv soutěží o politickou moc bez krve na rukou. Dnes prý Češi znovu stojí proti sobě a české země chudnou a obyvatelstvo již není nábožensky rozdělené. Je rozdělené jen na ty bohaté, politicky ekomické vysavače i nečeského původu a ty, kteří jim nejen závidí život v luxusu, a které stále více postihuje stagnace jejich životních a sociálních jistot. Vznikly nové české vyhraněné rozpory. Již je šuma-fuk ideologie a zprofanované stranictví, prioritou se stává životní úroveň a sociální jistoty a stále se hledá, kdo je schopen žádané zajistit i s vyhlídkou na budoucnost. Pravo, levo a střed je většině „fuk“.

Běda té politické elitě, která není schopna ukojit a uspokojit lidské požadavky v době atomové a kosmického rozletu, a také pudové a materiální lidské přízemnosti.

Občanský demokrat v 21. století si nárokuje štěstí pro všechny a nejen pro vyvolené !!

Předvolební volební období.

Každá strana a politik se v předvolebním období snaží, co se dá. Někde se sklízí potlesk a někde pískot, bučení a až neslušnosti. Někteří sklízejí potlesk za své abstraktní i konkrétní zásluhy ,a někteří za svou eroganci a pusy plné frází a sebechvály. Někdo se dojetím je schopen rozslzet a jiný zvedne zaťatou pěst v odporu. Někdo je schopen si odplivnout, jiný obdivně skandovat.

Holt se demonstruje pro vládně i proti vládně.

Jedno je asi však společné. Nikomu se nelíbí zvyšování cen, všeobecné zdražování a stagnace životní úrovně. Nikdo nechce slyšet slovní průjmy, sebechválu, která není podložená činy a nekonečné sliby.

Občanská pocta některým politikům

Každý občan jinak vyjadřuje v předvolebním období poctu oblíbenému politikovi. Někdo potleskem a jiný hozením jednoho vajíčka. Jiné je, když někdo vezme tašku plnou vajec a vajíčka se roztříští o záda váženého a ctěného politika a potřísní i jeho nejbližší okolí.

Je to svým způsobem i projev nejvyšší p o c t y i určité úcty a neúcty k politikově veřejné činnosti. Projev toho, že se máme tak dobře, že politikovi na jeho ctěná záda si můžeme dovolit (v době cenově drahých vajec) hodit na záda celý ranec vajec. To je asi drahá pocta, která vyjadřuje, že ještě máme na plýtvání a české furiantství se nezapře. Na druhé straně to i znamená furiantský nesouhlas, že politik nedokázal překonat společenskou stagnaci a místo snížení cen za jeho politické činosti se zvýšily ceny životních potřeb až neúměrně. Je to asi milejší, než dostat ránu holí přes prdelatou část své osoby.

Jejda, jejda!

Je čas obdarovat v předvolebním období naše ministerstvo spravedlnosti i naší prý chudičkou a přitom nabopnalou pokladničku státních financí. Prý nezáleží, zda dar je z nekalé činnosti, finanční prostředky nesmrdí. Chce-li si občan vyprat špinavě nabyté finanční prostředky, stačí jen zavolat panu ministrovi spravedlnosti, on už to dokáze zařídit. Státní kasa prý zůstane prázdná a minesterstvo spravedlnosti se miliardově napakuje a vládní koalice si radostí promne ruce a zamlaskne si. Občánci, nebojte se být odsouzeni za nekalou a protizákonnou činnost. Za demokratické vládní koalice lze jen požádat osvícené činitele a stát se s vámi prý spravedlivě rozdělí. Třetinu darujete a dvě třetiny z odstavených finančních prostředků shrábnete do své kapsy a to vše za pomoci státní finanční peněženky na nepeněžní převody.

Kašpárkovský festival

Chystá se prý a již probíhá velký a marketinkový předvolební občanský festival. Prý všichni političtí kašpaři, kašpárkové i ctění nekašpaři, se derou o účast na festivalu, který se koná jednou za čtyři léta. Kdo vlastní bubínek, trubku, flétnu nebo basu, i pískot přes prsty, může se přihlásit. Mohou se přihlásit i celé kapely i zájemci, nabízející novou kašpárkovskou podívanou.

Občané, volňásky jsou ještě v prodeji. Kdo přijde, vytvoří jednu velkou porotu. Můžete hlasovat o nejlepší skupinovou a osobní produkci. Máte jen jedinečnou možnost jednou za čtyři roky!

Proč lze hovořit o kašpárkovském politickém festivalu? Jedná se většinou o vystoupení šašků než programátorů s vizí, jak vyvést českou společnost ze stagnace životní úrovně k novým sociálním jistotám.

Výlety,výlety

Nastal konec volebního období ctěné demokratické sněmovny. Nastal i čas posledních sněmovních výletů do zahraničí. Ještě si oddychnout a pobavit za peníze daňových poplatníků. Tak hurá a hurá do zahraničí. To také patří do české občanské a současné demokracie?

Ještě nesatirická úvaha

České demokratické a občanské soudnictví

Je jen možno podotknout o současném ústavním pořádku a řádu, že soudnictví je součástí zákonodárné vládní a soudní moci. Není odvozeno od přímé demokracie, ale nepřímo od jiných ústavních institucí, na kterých je nepřímo mocensky nezávislý a přímo organiačně závislý. Vazby a interakce jsou dány ústavním řádem a pořádkem. Jinou záležitostí však může být záležitost jejich spulúčinnosti a mezní hranice jejich aktivity a návaznosti při reálném výkonu pravomocí. Může se jednat o způsob a druh, méně nebo více projevené společenské a politické aktivity. Zda soudnictví více nebo méně má projevovat aktivitu na pomezí zákonodáírné a vládní moci. V oblasti finančního ocenění a  aktivního až aktivistického postoje v některých společenských a politických záležitostech. Zda míra aktivity je úměrná danému občanskému a demokratickému společenskému vývoji ve vývoji civilizačních procesů. Do jaké míry mají být postoje ve výkladu občanských a politických záležitostí. Jinou záležitostí je struktura a územní působnost soudní moci a jejího ocenění v sociálním rozvrstvení občanské společnosti. Je však možno podotknout, že ústava a ani soudní moc ve své struktuře nejsou modly, ale něco, co se mění v civilizačním vývoji lidstva, ale i v občanské demokracii a demokratismu.

V současnosti je možno například podotknout, že finanční ocenění zákonodárné, vládní a soudní moci by mělo být úměrné soudobému v ý v o j i  životní a sociální úrovni české občanské a demokratické společnosti.