Letem českým politickým světem Politologická profilace současné opozice

Z množiny možných různých profilací lze se pokusit o profilaci aktérů současného opozičního stranictví, které prohrálo demokratické volby do poslanecké sněmovny v roce 2025. Je možno se politologicky zamyslet nad opozičními stranickými reprezentacemi a jejich vůdčími osobnostmi, kteří nezvítězili ve volebním klání.

Volební program bývalé pětikoalice a pak čtyřkoalice přestal oslovovat většinu českých voličů. Ukázalo se jako neúčinné pokřikování bývalého hnutí Spolu na dnešní vládní koalici pod vedením hnutí Ano. Pokřikování frazeologií populisté, ne demokraté, svoloč a podobně.

V českém stranickém a politickém spektru i po marketinkových volebních kampaní se jen překlopily povolební pozice. Z ne demokratů se asi stali demokraté. Podle frazeologie bývalého hnutí Spolu pak se sami stali ne demokraté populisté a narativní.

Je možno konstatovat, že frazeologii všech stran v současném politickém spektru nelze brát v politologické analýzy za bernou minci. Za bernou minci lze však považovat, že velká část protagonistů hnutí Spolu zakotvilo i v nově zvolené poslanecké sněmovně.

Rovněž společenskou a politickou realitou je, že i poněkud výše graduje i vzájemné stranické osočování a rozpornost. Politická rozpornost personálního a politického charakteru je realitou. Také je realitou, že program bývalé koalice Spolu je politicky pohřben a noví volební vítězové nastolují svůj vlastní koaliční program. Zůstává též politickou realitou, že z politického kolbiště ještě neodešla část politické reprezentace bývalého hnutí Spolu , které prohrálo volební klání.

Jinou realitou je, že po prohnaných volbách zůstává v opozičním stranictví personální a programové chvění, a ne vyřešené rozpornosti. Je i realitou, že stranické a vnitrostranické kolotoče se ještě stále točí.

Jsme stále na pokraji v některých stranách současné opozice, výměn a změn v politických reprezentacích, ale zvýšených frakčních činností a hledání nových programů, které by oslovily českou veřejnost. Po sněmovních volbách stále zůstala v platnosti nízká preference současného opozičního stranictví, kdy dvě strany bývalé koalice Spolu se stále pohybují pod pěti procentní hranicí vstupu do poslanecké sněmovny.

Za politickou realitu v opozičním stranictví je možno považovat povolební neschopnost nejen k okamžitému vytvoření svých nových programů a k novému oslovení české veřejnosti. Naopak v opoziční frazeologii zůstala prozatím zachována negativní frazeologie osobního rázu a stranické preference proti volebním vítězům.

Je možno vyslovit názor a úvahu, o čem asi bude volební období 2024 až 2029 a čeho se asi dočká české obyvatelstvo. Z názorové množiny je možno poukázat, že vládní koalice pod vedením hnutí Ano má šanci na stabilizaci životní úrovně a sociálních jistot obyvatelstva, ale i stabilizaci české státní zadluženosti. Současné jen opoziční hulákání bez reálných programů. Frazeologické a heslovité pokřikování z opozičních řad bohužel může otřásat jen její důvěryhodností u českého obyvatelstva.

Optimální možností se však jeví jen změna a proměna českého stranického spektra, která by odstranila až nepolitickou vyhraněnost v časném opozičním stranictví a příklon k hledání pozitivní shody a politických dohod s vládním stranictvím.

Pozitivita se jeví v tom, že je to nejlepší řešení pro české vnitropolitické a zahraničně politické zájmy. Zájmy pro české obyvatelstvo ve středoevropském a evropském prostoru.